„Je to její tělo, a přece ne. Počkejte chvíli. Uvidíte.“
Van Helsing mechanicky vyjímal z brašny operační nože a rozkládal je po sousední rakvi. Až nakonec vytáhl ostře zahrocený osikový kolík a kladivo k roztloukání uhlí. Tady musím přiznat, že podobné přípravy k operaci na mě vždy působí velmi povzbudivě až osvěživě.
„Teď osvobodíme její duši,“ rozhlédl se profesor s úsměvem. „Uvažujte: Čí ruku by si Lucy vyvolila? Není tu nikdo takový?“
Všichni jsme pohlédli na Arthura. Podíval se na Abrahama Van Helsinga vděčně a řekl: „Můj nejmilejší příteli. Z hloubi svého zlomeného srdce vám děkuji.“
Před Lucy předstoupil zmužile, ale ve tváři byl bledší než padlý sníh.

Irský spisovatel Abrahem Stoker (1847-1912) byl třetí ze sedmi dětí státního úředníka. V dětství často stonal. Na univerzitě však vynikl co atlet. I dál holdoval sportu. Od třiceti let pracoval (až do jeho smrti roku 1905) jako osobní tajemník charismatického shakespearovského herce Henry Irvinga. Jeho ženou byla někdejší přítelkyní Oscara Wilda Florence Balcombová.

Podobně jako lord Lytton, W. B. Yeats, Arthur Machen či Sax Rohmer byl Stoker člen společnosti Golden Dawn (vznikla 1887 ze spolku svobodných zednářů) a současně se považoval za kritika a publicistu. Dávno však je zapomenut jeho rozhovor s Winstonem Churchillem (1907).

Psal také pohádky a skutečně silně tíhl k tajemnu. Stvořil seriál hrůzostrašných povídek, ve kterém je Squawinspirována norimberskou železnou pannou. Hrdinkou je tu i „poeovská“ černá kočka, která zaviní věru strašlivou smrt.

Bram Stoker je autor asi šestnácti knih, mezi něž náleží Tajemství moře, Dáma z mlhy, Hadí průsmyk, Klenoty sedmi hvězd či Doupě bílého červa. S výjimkou posledních dvou, jichž se občas zhostí film, jsou však tato díla dnes už prakticky neznámá.