Podle Maria Draghiho pro takový závazek vzhledem k síle růstu již nejsou důvody. ECB to podepřela novou makro-prognózou, ve které zvýšila odhad růstu pro tento rok na 2,4 % (z 2,3 %). ECB se tedy nebojí alespoň mírně naznačit, že se podmínky přece jen trochu mění a hospodářství stojí pevněji na vlastních nohou. Nijak odvážný posun v komunikaci to však zatím není. Především proto, že inflace se stále pohybuje výrazněji pod cílem ECB a inflační prognóza byla navíc kosmeticky (pro rok 2019) posunuta směrem dolů. ECB má kromě toho obavy ze silnějšího eura (podle našeho soudu trochu neoprávněně), z turbulentní politické scény v některých slabších zemích (Itálie), popřípadě ze startu obchodní války s USA. Mario Draghi si přitom neodpustil kritická slova na adresu americké administrativy, která plánuje zavést cla na dovoz oceli a hliníku a zmírnit regulaci finančního sektoru. Kvůli všem těmto “rizikům” je ECB zatím při změně komunikace velice opatrná a i proto euro ve finále nebylo schopné posílit. To ale podle nás nic nemění na tom, že se chystá v závěru tohoto roku definitivně ukončit politiku QE a v roce příštím poprvé zvýšit sazby. Nechce s tím ale v tuto chvíli nikoho předčasně “strašit”. S výraznější změnou komunikace počítáme proto až ve chvíli, kdy ECB dostane na stůl novou červnovou prognózu.