Vzpomínka na šedesátá léta představuje rozkvět kapitalismu, nárůst porodnosti a hospodářský rozmach. V té době civilní letectví neuvažovalo o rozdělení na ekonomickou a business třídu, protože všichni cestující měli k dispozici pouze jeden typ služeb - luxusní. V dnešním autobusu byl nabídnut také jeden typ služeb. Byl ale daleko vzdálen od luxusního již kvůli kvalitě povrchu cest, které jako naschvál se vyhýbaly dálnici.

V leteckém provozu šedesátých let se cestujícím podávaly gurmánské mořské plody a lahůdky od šéfkuchařů, nalévaly se lihoviny z limitovaných edic a v kabině se smělo kouřit. Letadla připomínala spíše restaurace ve vzduchu než dopravní prostředek, zákazníci aerolinek se oblékali do svých nejlepších šatů a se zatajeným dechem čekali na odlet. Před odjezdem z lázní jsem neměl ke štěstí na sobě oblek lázeňského šviháka ani bezdomovce a nečekal na autobus se zatajeným dechem. Můj dámský doprovod mi totiž nabízel odvézt mně do Prahy ve svém milovaném mercedesu. Ten se i mně dnes líbí, když nemyslím na jeho provozní náklady.

V šedesátých letech letecké společnosti poskytovaly cestujícímu služby na tak vysoké úrovni, že nebylo třeba soukromých letadel. Vše se však začalo rozhodujícím způsobem měnit po roce 1963, kdy sebevědomý a talentovaný konstruktér samouk z Missouri William Lear sestavil první LearJet 23 na světě na základě švýcarské stíhačky. Později se o vynález podobných letadel začal zajímat notoricky známý Gulfstream, Embraer a Boeing. Rychle se začalo rozvíjet nové odvětví, kterému se říkalo business aviation. Malá letadla využívali hlavně vedoucí představitelé firem a úspěšní podnikatelé, aby nebyli vázáni letovým řádem. Nevím, proč podobná myšlenka nenapadla ČD. Ty ani třicet let demokracie a mnoho pojišťoven nevyléčilo ze zpoždění, technických poruch a dokonce i záměny sebevraždy za technickou poruchu.

Brémští muzikanti