Jan Kozák: Umělá inteligence z hlediska filosofie dějin

13.08.2019 16:52

Na rozdíl od sil Ducha, které jsou analogické, podle Ducha vzniklé (ana-logos), jsou síly Země digitální. Pokoušejí se vytvořit svět složený z jednotlivých ego-bodů, svět coby houf egoistických snah, které nejsou schopny vnímat celek, které jsou „an-organické“.

Jan Kozák: Umělá inteligence z hlediska filosofie dějin
Foto: archiv
Popisek: Jan Kozák

Fenomén moderního rozvoje tzv. umělé inteligence není možné pochopit pouze dnešním světským rozumem, k tomu je zapotřebí být alespoň trochu teologem a historikem, který porozuměl vzájemně se střídajícím obdobím religiozity lidstva. Dobu, kdy se probuzené lidstvo vzpíná k Duchu a považuje Ho za zdroj života, střídá vždy období materialismu, kdy se život vyvozuje všeobecně z hmoty a jejích sil. „Inteligence“ jsou proto vždy dvě: jedna jako shůry z duchovních světů dokonalého Světla poznání pocházející inspirace, nazývaná ve východní tradici bódhi, tj. „probuzenost“, která vede člověka vstříc úplnému poznání a duchovní seberealizaci, a druhá – latinsky inter-ligentia, která vsouvá vždy mezi dvě světské síly z hmoty vyráběný instrument (nástroj), který člověku pomáhá při jeho zabydlování se na Zemi a usnadňuje mu jeho směřování za hmotným bohatstvím.

Až sama hrůza nás probudí

Jak se svět stále otáčí, směřuje lidstvo vždy za jedním či druhým ideálem. Oba ideály jsou přitom „dvojníci“. To znamená, že spodní svět hmoty bez Ducha se formuje podle horního ideálu jako jeho stín, který se stále snaží ho napodobovat a zrcadlit v podobě hmotného útvaru, tím že ho „představuje“, znázorňuje, a tak ho jeho realizací nahrazuje. Současný rozvoj umělé inteligence je proto možné diagnostikovat a pochopit jako výsledek dlouhého historického vývoje materialistického světonázoru, který se v čase stále zdokonaluje a spěje ke svému konci – konečnému a všem zcela zřetelnému představení či odhalení. To vždy svými do očí bijícími hrůznými následky obrátí pozornost člověka od hledání dokonalého hmotného instrumentu a stroje, který nás „povede za štěstím“ a stále větším světským bohatstvím, k ideálu vnitřní probuzenosti – bódhi – a s ní spojeným rozvojem vnitřního bohatství, krásy a klidu, vyplývajících z vnitřních hodnot člověka nezávisícího na světském zisku a prospěchu.

Dnes ještě Buddha, Kristus či Kršna mluví do zdi…

Společnost si nejprve pod agresivní nadvládou umělé inteligence musí uvědomit důležitost hodnot věčného duchovního Člověka (tj. Ducha) v nás, protože teprve potom Ho začne podporovat a bránit. Umělá inteligence totiž právě již dokonale viditelně realizuje základní ideu materialismu, kdy těžiště autority opouští živého cítícího člověka a klesá dolů, do bezduché hmoty. Tělo je najednou vše a Duch nic. Neexistuje však žádný světský prostředek, kterým by bylo možné za nadvlády současného materialismu a jím rozvíjených trendů rozvoj umělé inteligence zastavit, to je možné pouze hromadnou změnou světonázoru.

Bylo tomu tak vždy a bude tomu tak i nadále v budoucnosti, vzpomeňme jen na konec Římské říše, kterému se naše doba víc než podobá. Dějiny světa se podobají přesýpacím hodinám. Všechno vnější (formální) a vyrobené se musí nejprve ukázat ve své nahotě a zřetelné podobě, aby ho teprve potom mohlo lidstvo dočasně zavrhnout a nechat se vést tam, kde najednou nově probuzeným zrakem spatří skutečný život, tj. k pěstování životadárné vnitřní síly člověka a jeho vlastností. Dokud lidé masově nespatří plně rozvinutou podobu spodního ideálu „božské hmoty“, její smrtonosné působení a následky, totiž masově rozvinutou zpitost, strženost a lokajskou slepotu, žádný probuzený člověk typu Buddhy, Krista či Kršny atd. je ke změně pohledu svým učením a příkladem nepřesvědčí.

Kdo zkrotí magnetovou horu

Zkázonosnou podstatou spodního ideálu „dokonalého instrumentu“ či umělé inteligence je totiž právě její neživotnost. Ta totiž není zrozená, tak jako vše organické, ale právě jen vyrobená. Teprve tehdy, až lidé spatří, že se ve svém životě připoutávají k něčemu, co není živé, dojdou toho pravého otřesu, který antičtí gnostici nazývali metanoia, čili obrácení pohledu z vnějšku dovnitř. Tehdy teprve začnou hledat pravý zdroj a pramen života, který mají – opomíjený a nepěstovaný – stále v sobě. Jen ten, kdo pozná, že je ve svém nitru bohatší než celý svět, se stane vůči světskému bohatství lhostejný.

Umělá inteligence je tedy další schod vývoje materialistického smýšlení, které vede člověka od Života ke Smrti, od svobody k otroctví. Materialismus jako takový vznikl coby omylné zahledění člověka dolů, do hmoty, coby hledání „Boha života“ v nitru hmoty, a umělá inteligence je tedy přirozený produkt tohoto směřování. Jak dosvědčuje řada starodávných textů, mocná magnetická síla Země (pohádková „magnetová hora“) je ve svém vítězném tažení, když nemá svůj harmonizující protějšek v uctívání Ducha (tj. věčného Člověka) coby zdroje života a svobody, věznitelská a smrtonosná. Již indická Véda nazývala tuto zkázonosnou sílu Vrtra, tj. Pokrytec, později Šiva, tj. Zhoubce, staří Řekové potom Hádes či Pluto, tj. „Boháč“, a jeho vládu peněz a bank nad lidmi, která je vždy záhubná, plutokracií, tj. vládou podsvětního boha Smrti.

Nutí živoucí, aby se také stali lokaji

Na rozdíl od sil Ducha, které jsou analogické, tj. „podle Ducha vzniklé“ (ana-logos), jsou síly Země digitální. Pokoušejí se vytvořit svět složený z jednotlivých ego-bodů, svět coby houf egoistických snah, které nejsou schopny vnímat celek, které jsou „an-organické“. Umělá inteligence a celý digitální svět stojí zcela na tomto principu. Je to systém neživého rozumu, rozumu bez citu, studu, svědomí atd., který uvězňuje člověka mimo živý a autentický život. Je to systém, který není schopen sebereflexe, tj. spatřit sebe sama z vnějšku, mimo své já. Je uvězněný v rámci svého úkolu a tento rámec je jeho omezeností a neživotností, kterou nemůže nikdy překonat. Je to proto pouze věčný lokaj se zadanými úkoly, který, když ovládne svět, nutí všechno živé, aby se také stalo lokajem, aby opustilo všechnu svobodu a inspiraci a definitivně se odpojilo od pramene života – stále vykřesávaného Světla poznání – a našlo zalíbení pouze v digitálním a předem daném rámci světa kopií a nápodoby. Nic pro něj není vzdálenější než originál.

Jen žádný strach

Přestože se tedy dnes zdá, že nás lidé neprobuzení k lidskosti a jejich stále rozvíjená „umělá inteligence“ zcela ovládnou, žádný strach, doba slávy všech neživých, kteří ji bezhlavě a bez srdce propagují, má nepochybně díky jejím zhoubným následkům svůj konec. Její věznitelská podstata se totiž bude vyjevovat stále zřetelněji a život se od ní postupně odvrátí. Člověk coby „Adam“, „ten nespoutatelný“, se narodil z poznané svobody jako své bytostné přirozenosti, a proto na ní bude trvat. Život musí dýchat a až se po nadvládě umělé inteligence bude potřebovat znovu nadechnout, všichni vládcové světa se svými bankéry, armádami a zkorumpovanými novinami proti tomu nic nezmohou.

Autor článku, Mgr. Jan Kozák, je český religionista a překladatel ze sanskrtu. Své myšlenky ozřejmuje ve vlastním nakladatelství Bibliotheca gnostica.

Poznámka redakce:
O umělé inteligenci jsme nedávno přinesli stať Jiřího Kobzy – k přečtení ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

15:49 Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

Dubnové výsledky konjukturálních průzkumu ukazují na pokračující oživení tuzemské ekonomiky. Souhrnn…