Nesmírně si cením odvahy obyčejných vojáků Rudé armády, kteří bojovali za bytí a nebytí své vlasti, jež chtěl Hitler zotročit. Mnozí z nich ani nebyli bolševici. Starý pan Fiala, který pracoval jako strážný v telefonní ústředně v Brně, jíž šéfoval můj táta, mně tenkrát povídal, jak u nich v Rousínově mu jeden Rus řekl, že je věřící, pravoslavný a bojuje za matičku Rus, nikoliv za Stalina. Další Rus a dokonce kapitán Rudé armády si vůbec nebral servítky, a prohlásil, „jednoho tyrana jste se zbavili a druhému lezete do chřtánu. Ovšem smutné je, že to vůbec nechápete.“ Bohužel, jaks epozději ukázalo, měl pravdu.

Kdysi mně také vyprávěl písničkář Jan Vodňanský, který jako dítě strávil konec války v Milevsku, jak se tam jeden mladý rudoarmějec dvořil jeho sestře a jak ho rodina pozvala na oběd. Lidé vítali vojáky Rudé armády jako osvoboditele a tito hrdinové si naši úctu zaslouží. Zkusili toho hodně, jejich velitelé je často hnali do nesmyslných útoků proti dobře opevněným německým pozicím, a také z těchto důvodů měli Rusové tak obrovské ztráty. Sovětští vojáci zajatí Němci byli považováni Stalinem za zrádce a tak po návratu z hrůzných německých zajateckých či koncentračních táborů, je čekaly gulagy a stejně otřesné podmínky. Jejich rodiny byly sovětským komunistickým režimem perzekuovány. Nikdo z nás by nechtěl zažít to, co oni.

Ovšem zlo zamlčovat nelze. Ministr financí v čs. exilové londýnské vládě Ladislav Feierabend v knize Politické vzpomínky, díl III., kterou vydalo brněnské nakladatelství Atlantis, píše: „Rusové si nic nepřivezli sebou a žijí ze země. Vybíjejí dobytek, hlavně dojnice, a hromadně porážení prasata. Kdyby to tak šlo delší dobu, nebude ani maso, ani mléko, ani hnůj.“

Ministr zahraničních věcí Jan Masaryk také ještě v květnu 1945 protestoval u sovětského velvyslance Valerije Zorina proti tomu, že vojáci Rudé armády demontují a odvážejí strojní zařízení československých továren, které v žádném případě nespadají do kategorie válečné kořisti. A na ústřední čs. orgány v Praze došly stovky stížností místních národních výborů na bezohledné chování ruských vojsk, rabování a svévolně zabírání soukromých majetků. To vše je doloženo v čs. archivech.