Nikdo přitom nevysvětluje, jak se na národních zájmech dá konkrétně zapracovat a jak vlastně Evropský parlament funguje. Odbyde se to zkratkou, že nehlasuje jako normální parlament, a že tedy není tak demokratický, jak by měl být. 

Co však tento parlament musí zohlednit? Vedle národních zájmů, pokud jsou specifické a nějaké opravdu existují, jsou to politické směry a regionální souvislosti. S členskými zeměmi jako jsou Malta či Lucembursko je také jasné, že musí mít do svého působení zapracované mechanizmy proti „převálcování“ malých velkými.  

Jednoduchá představa parlamentního hlasování typu národních parlamentů by tím pádem nebyla ideální. Evropský parlament je vlastně vícedimenzionální křížovkou. Je správné, že jedná složitě. Síť zájmů a zodpovědností je totiž na úrovni Evropské unie také složitá.