Nicméně, všechno zlé je pro někoho dobré, jsou totiž jistí lidé a jisté partaje, kterým tento výrok přišel velice vhod, neboť SPD je pro ně jednak nežádoucí konkurencí, ale hlavně strana, jejíž program je v rozporu s jejich programem a navíc, SPD se uchází když ne o spoluvládnutí s ANO, pak za jistých podmínek jsou ochotni, vládu Andreje Babiše podpořit. Prohlášení T. Okamury (za které se mj. veřejně omluvil) je pro ně natolik „ nepřijatelné“, že se k němu vyjádřil J. Bartoška (místopředseda KDU-ČSL) s výzvou, že za něco takového je třeba místopředsedu sněmovny, pana Tomia Okamuru odvolat. Stejného názoru a stejný požadavek kromě KDU-ČSL, mají i Piráti, TOP O9, STAN, ODS a část z poslanců z ČSSD. Nic nového pod sluncem, to jsou strany, které jsou na opačném, opozičním pólu politické demokracie v ČR. Ale obraťme pozornost k historii samotnému táboru v Letech.

Není pochyb o tom, že v pracovním táboře v Letech došlo k událostem, které postihly občany cikánského původu,ale i občany necikánského původu. Problém však je, že na existenci tábora v Letech u Písku existuje celá řada názorů, pohledů, hodnocení, které se navzájem, často výrazně, rozchází. Tak např. v článku v Parlamentních listech.cz z 18. srpna 2017, se píše, že Lety byly původně kárným pracovním koncentrákem pro české Židy, kteří byli určení k pracem likvidaci polomů na pozemcích knížete Schwarzenberga a kde Židé pracovali velmi usilovně. Jednalo se především o inteligenci, mj. advokáty, lékaře, zubaře a podobné, kteří neměli potřebný fyzický fond a zkušenosti s těžkou a náročnou prací v lese. Z těchto důvodů, při srovnání s očekávanými předpoklady, také podávali nedostatečné výkony. Proto byli odsunuti do Terezína a odtud do Osvětimi.

Jiný zdroj však v této souvislosti uvádí, že tábor v Letech původně sloužil jako pracovní tábor, následně od 1.1.1942 byl sběrným táborem a od 2.8. 1942 se už stal cikánským táborem. Vězni (bez rozdílu národnosti nebo rasy) do tábora přicházeli z výkonu trestu a pobyt v pracovním táboře je měl naučit pracovat, než byli propuštěni. Vězni pracovali na výstavbě silnice, na polích a v lese po celém okolí tábora. Tento zdroj však vůbec neuvádí, že by tábor v Letech byl původně kárným pracovním koncentrákem pro české Židy a rovněž zde není zmínka, že by osazenstvo tábora mělo být především z řad inteligence.

Pokud jde o informace o obětech na životech v souvislosti s pobytem v táboře v letech, pak podle romských organizací v protektorátu prošlo táborem v Letech 1.308 cikánů a táborem v Hodoníně u Kunštátu to bylo 1.375 , přičemž v prvním případě na následky strádání, především zimy a nemocí zemřelo 327 osob, ve druhém 207, celkem 534 osob.

Jiný zdroj uvádí, že v táboře v Letech zemřelo celkem 30 mužů, 48žen, 3 chlapci, 4 dívky, celkem 241 dětí mladších 14 let. Celkem prošlo branou vyhlazovacího tábora v Osvětimi 420 vězňů z tábora v Letech, z toho bylo 215 mužů a chlapců a 205 žen a dívek.