Ostravské soudy, okresní i krajský, nesprávně povolily odposlechy a jak Nejvyšší soud rozhodl, postupovaly prý nezákonně. V této souvislosti pan Paroubek připomíná také kauzu MUDr. Ratha, k terého byly také uskutečněny odposlechy prý velmi diskutabilním způsobem a s velmi vágním zdůvodněním, které vypadá jako přímá provokace části policie vůči vlivnému politikovi. ZDE

Ponechme stranou kauzu a rozsudek pana Ratha, resp. kauzu Nagyová-Nečasová, zastavme se u letité kriminalistické praxe, což je dokazování na základě  telefonického odposlechu. Říká se, že pokrok nelze ztastavit, ale jak dokazuje rozhodnutí Nejvyššího soudu, vyšší zájmy dovedou tento pokrok zastavit, aniž by byla respektována letitá osvědčená praxe dokazování trestného činu. Nevím, do jaké míry má pan Jiří Paroubek zkušenosti s kriminalistickou praxí ale zdá se, že se kriminalistikou příliš nezabýval. Také proč, když  jeho aprketou vždy byla hlavně politika, o to víc by měl být opatrnější ve vyslovování názoru ke kriminalistické praxi na používání telefonních odposlechů. Abychom si rozuměli, tak pan Paroubek kvituje s povděkem, že Nejvyšší soud telefonní odposlechy v kauze Nagové-Nečasové zrušil jako nezákonné aniž by si uvědomil, že tento precedens, jak to také hodnotí, může být stejně účelově použít i jiných kauzách či rozsudcích.