Všechny konspirační teorie o jeho vzniku zazněly a prohlédli jsme si už i všechny vtipy. Koronavirus v médiích překryl ostatní problémy světa. Dokonce pohasla i hvězda jedné teenagerky ze Švédska, která jako jediná v této pandemické době směla do Evropského parlamentu a pak prý koronavirus také prodělala. Už jsme ušili všechny roušky a magneticky nás to táhne ven, na slunce, do přírody.

Jenže kdo si vyšel a jen trošičku pozoruje prostředí, ve kterém se pohybuje, musel zaznamenat v přírodě něco znepokojivého. Nedá se to přehlédnout. Vládne strašlivé sucho. Kdo vyrazil na zahrádky, zjistil, že půda je vyschlá na troud desítky centimetrů pod povrchem. Zemědělci, pro které je půda obživou, tohle vědí už dávno. Někdo si vyrazil na vycházky do míst kde ještě předloni anebo loni byl les a našel jen planiny plné pařezů, případně stojící rezavé mrtvoly suchých smrků, které sežral kůrovec. Lesní místa, která jsme důvěrně znali desetiletí, se změnila k nepoznání. Kolem lesních cest jsou haldy nakáceného smrkového dřeva, o které přesycený trh už téměř nemá zájem ani za cenu, která je pod výrobními náklady. Problémy má i Klub českých turistů, který na dříve lesních trasách nemá kam malovat svoje proslulé turistické značky. Katastrofický obraz suchého a vykáceného lesa se ukazuje napříč celou republikou. Kůrovec úřaduje na severu Vysočiny, na Olomoucku, v Jeseníkách, v Ústeckém kraji v okolí NP České Švýcarsko, na jihu Středočeského kraje, v Královéhradeckém kraji, v jižních Čechách a na Šumavě. V mnoha lesích panují taková sucha, že jsou vyhlašována období se zvýšeným nebezpečím rizika požárů a pokud už hasičské jednotky přímo nehasí hořící les, jsou v permanentní pohotovosti. A to ještě ani zdaleka nezačalo léto. Ti, kteří vyrazili do našich pohraničních hor v nadmořských výškách nad 1000 metrů se svými pejsky, zjistili, že jejich čtyřnozí miláčci nemají klíšťata jenom z nížin a z podhůří, ale že si jich nachytali plno i na horách, kde ještě nedávno nebylo něco takového možné.

Lesy žere kůrovec a vysycháme

Loni kůrovec napadl na 30 milionů kubíků smrku, letos můžeme odhadovat, že to bude dalších až 50 milionů a v roce 2021 to může být až 100 milionů kubíků smrku sežraného kůrovcem. Celkem tak může Česká republika přijít až o polovinu všech smrkových porostů. V každém případě nás už v letos a v příštích letech čeká suchý a kůrovcový Armagedon. A následky budou dlouhodobé. Proto je třeba jednat. Vzrostlý les to není jen fabrika na dříví. Má mnoho dalších funkcí. Lesy jsou určujícím ekosystém pro celkové životní prostředí v ČR. Chrání půdu, zadržují vodu, formují mikroklima, zásadním způsobem pozitivně ovlivňují množství srážek, fungují jako čistička vzduchu, ale také jako velmi výkonná přírodní klimatizace. Když se vypne lesní klimatizace a zvlhčovač vzduchu, pak v místech, kam jste chodili za stínem, vláhou, houbami a příjemným prostředím panují v létě nesnesitelná vedra. My to známe ze Šumavy. Na plochách kde les kvůli rozmaru aktivistů a hloupých politiků zlikvidoval kůrovec, není žádný stín, nezpívají ptáci a na přímém slunci tu panují v létě teploty 40 i 50°C. Přitom v zeleném lese je příjemných 25 a méně stupňů. Aniž by si to většina milovníků zeleného lesa uvědomovala, tak příjemné klima v lese tvoří také zdraví prospěšné těkavé látky přítomné ve vzduchu. Ty produkují živé zelené stromy. Patří mezi ně například terpeny jako třeba alfa-pinen. Na Šumavě bylo prokázáno, že v ovzduší živého lesa je této zdraví prospěšné látky 2x více než v lese sežraném kůrovcem. O to vše nás kůrovec připravil a nejenom na Šumavě.