Strategie současné Správy NP Šumava je eliminovat lidi ze Šumavy a pozvat sem na mejdan kůrovce a aktivisty. Ve světle této strategie chápu všechny kroky, které současná Správa NP Šumava, řízená současným Ministerstvem životního prostředí, realizuje. Ruší se vše, co bylo atraktivní pro lidi. Jediné mediální výstupy, které už půl roku vycházejí ze Správy NP Šumava hlásají, že vše co bylo před květnem 2014, bylo špatně a je třeba to zrušit. Vyjma práce s handicapovanými lidmi, protože to by bylo společensky a politicky těžko obhajitelné. Místo kydání hnoje by ze strany současné Správy NP Šumava bylo na místě přijít jako chlap a říct, my lidi na Šumavě nechceme a podle toho pracujeme a takhle se nám daří naší vizi naplňovat. To je věc, se kterou sice nemusím souhlasit, ale je to alespoň chlapské jednání, které lze akceptovat.

Za mého vedení NP Šumava jsme jasně řekli, nechceme na Šumavě kůrovce. Místo kůrovce tu chceme lidi, kteří se budou dobře bavit a budou mít důvod na Šumavu jezdit a hlavně budou mít důvod a prostor na Šumavě žít a to vše v souladu s ochranou přírody. To jsme řekli a to naplňovali. Chápu, že se to nemuselo všem líbit, ale bylo to narovinu a pracovali jsme na tom a všichni to věděli. Také proto na Šumavu jezdily rekordní počty návštěvníků. Dnes se nic nového nedělá, nic se nepropaguje a vše se ruší. Úbytek návštěvníků se svaluje na počasí. To jsou všechno laciná slova ve stylu „prostě to zařídíme a ANO, bude líp“. Podle mě je to málo a špatně.

K nákladům na projekt návratu chladnokrevných koní:

1,5 milionu stály opravy vlastních stáji. Opravy budov v majetku státu a Správy NP, o které se 10 a více let nikdo nestaral a tak chátraly. Jejich účelná oprava pro koně byla zcela na místě. Možná, že by současné vedení Správy NP bylo raději, kdyby ty domy spadly, aby nemuseli dělat vůbec nic, což se jeví jako jejich současná strategie. Chápu, že nic nedělání je rozhodně pohodlnější než práce. Ale není to správná správa majetku.

Další 1,5 milionu bylo vyplaceno kočím a pracovníkům, kteří se o koně starali. Většinou to jsou lidé z regionu. I proto tady NP je, aby dával lidem smysluplnou práci a vytvářel pro to podmínky. Díky našemu projektu nešlo pár Šumaváků na úřad práce, ale dělali to, co umí.  Dnes se nabírají na Správu výzkumníci, kteří nic neprodukují, za to projídají státní peníze a říká se tomu hospodárnost.