Byl jsem překvapen, protože u nás, ani v té době, by nebylo možné delegaci KS Číny pozvat na sjezd české sociální demokracie, jako to učinila německá SPD. Dnes si takový postup vedení ČSSD vůbec neumím představit, co by se pak dělo v médiích. Jaké by nastalo obludárium. Němečtí sociální demokraté brali celou záležitost zcela věcně. Prostě, Čína je spolu s USA jedním z největších obchodních partnerů Německa, zejména pak pro německý průmysl. Takže pro zaměstnance (tedy tradiční klientelu SPD) má export do Číny klíčový význam. Konec konců tak Čínu bere i konkurenční a v současné době koaliční CDU/CSU.

U nás se věci v posledních několika málo letech vyostřily. Ve vztahu k Číně je brán velký ohled, především na ideologii a nikoliv na národní zájem. Tak mě ani nepřekvapuje dnešní publicita mainstreamových v českých médiích na téma 100. výročí založení KS Číny.

Článek pro mě neznámého člověka v MFD se zabývá osobou někdejšího vůdce Číny Mao Ce-tunga. Ale Mao Ce-tung už od roku 1976 nežije. A Čína se od té doby změnila, jako žádná jiná země světa. V jiných novinách, zase poněkud nenávistný článek kohosi ze Sinopsis. Tradiční obraty, směřované k Tibetu a k Sin-ťiangu, na které Číňané mohou reagovat replikou: „Vy zase bijete černochy“.

Ani HN nezůstaly pozadu. Ještě tak nejobjektivnější byl ranní komentář na ČT24, sice kritický, ale vcelku pozitivní.

KS Číny převzala v roce 1949 po vládě Čankajškova Kuomintangu, který porazila v občanské válce, velmi zaostalou zemi. Zemi s nízkou životní úrovní (vlastně tehdy jednou z nejnižších na světě) a zničenou válkou s Japonci a občanskou válkou. Ve válce s Japonci, která začala již v roce 1937, díky brutálnímu postupu japonských vojsk, měli Číňané 20 milionů obětí.