Jiří Paroubek: Co přijde po koronavirové krizi?

28.03.2020 7:33

Zatím se všichni, tedy vláda, zaměstnanci, podnikatelé, odbory, podnikatelské svazy ad. zabývají tím, jak přežít s co nejmenšími ztrátami lidských životů dopady koronavirové krize v březnu. Je neuvěřitelné, jak významně se naše životy změnily za necelé čtyři týdny.

Jiří Paroubek: Co přijde po koronavirové krizi?
Foto: Archiv PL
Popisek: Jiří Paroubek ve studiu PL TV
reklama

Nechci se zabývat současnými opatřeními vlády, která možná přinášejí určité řešení pro nastalou situaci. A jen všichni doufáme, že tento přechodný stav, kdy se stále větší část společnosti uzavírá ve svých domovech, nebude trvat příliš dlouho.

V každém případě to bude znamenat ránu pro ekonomiku prakticky po celém světě. Státy budou muset sáhnout po deficitním hospodaření, a to i ty státy (Německo, Nizozemí, Švédsko ad.), které v posledních letech uzavíraly hospodaření státního rozpočtu s přebytkem. To není pochopitelně žádná tragédie, protože “kola ekonomiky se musí točit”. Tedy firmy musejí mít zakázky, lidé musejí mít práci, život zkrátka musí pokračovat.

Zdá se, že vlády klíčových západoevropských zemí si uvědomují závažnost celé situace. Možná dokonce, soudě podle objemů peněz, které v této souvislosti nyní chtějí vrhnout do oběhu, situaci poněkud přeceňují. Uvidíme.

Senát Spojených států nejprve po zákulisní divoké vyjednávací bitvě, schválil "balík^ dvou bilionů dolarů na pomoc americké ekonomice. Tato částka představuje 10% HDP Spojených států (!). Dnes má tento návrh ještě projednat a schválit Sněmovna reprezentantů USA.

Ale protože demokraté v Senátu byli spokojeni s dosaženým kompromisem, nepočítá se s tím, že by v dolní komoře Kongresu, v níž mají demokraté většinu, došlo k nějakým komplikacím. Spojené státy se však musí dostat z toho nejhoršího. Mají v tuto chvíli největší počet lidí nakažených koronavirem na světě. Rozšiřují, zejména v New Yorku, počty nemocničních lůžek. Do 14 dnů se má v newyorském přístavu objevit dokonce i nemocniční loď amerického námořnictva. Ale při známém systému zdravotnictví v USA, v němž velká část lidí je pojištěna proti nemoci málo nebo vůbec, je otázka, jak to všechno bude fungovat. Newyorský starosta di Blasio je velmi skeptický a žádá od vlády více peněz, než kolik mu zatím federální vláda dává. V New Yorku je v tuto chvíli koronavirem nakaženo přes dvacet tisíc lidí a tyto počty každým dnem téměř exponenciálně narůstají. Přál bych si, aby Američané dostali pandemii na svém území plně pod kontrolu. Situace v USA vypadá ale zatím podobně vážně a chaoticky jako v Itálii či ve Španělsku.

Velká Británie, další ze světových významných ekonomik, počítá s uplatněním “balíku” 350 mld. liber, tj. 16% HDP Velké Británie, na boj proti ekonomickým dopadům pandemie koronaviru. Dosavadní, velmi benevolentní přístup britských úřadů, ukončený až v průběhu tohoto týdne tvrdší restrikcí, znamenal, že koronavirem, byť zřejmě v nějaké lehčí formě, jsou nakaženi jak britský premiér Johnson, tak následník trůnu Charles Windsor.

Pokud jde o Spolkovou republiku Německo, to je samozřejmě stát, jehož vývoj v ekonomice (ale nakonec i v politické oblasti) nás musí silně zajímat. Zhruba třetina českého zahraničního obchodu je právě s Německem. Pokud Německo zaznamená závažný pokles HDP, bude to znamenat vážný dopad pochopitelně také na českou ekonomiku.

Pokud jde o předstihové indikátory, které ukazují, jak na tom asi německá ekonomika bude, tak ty se vyvíjejí v Německu velmi nepříznivě. Tzv. index PMI (index nákupních manažerů) poklesl v březnu z únorových 50,7 bodu na 37,2 bodu. Ve službách to byl ještě závažnější pokles - z únorových 50,7 je nyní 34,5 bodu. Přičemž hranice 50 bodů je normál. Předstihové indikátory Německa tak míří k číslům, která byla před jedenácti lety, v době hluboké recese roku 2009. Pro zajímavost ještě PMI eurozóny: ten zaznamenal pokles z 50 bodů v únoru na 31,4 bodu v březnu. Přičemž tento pokles je mnohem hlubší ve službách nežli v průmyslu. Jinak řečeno, ti, kdo dělají v německých a evropských (v rámci eurozóny) firmách nákupy, vidí věci velmi skepticky. Německo vrhá do oběhu, tedy na boj proti krizi v souvislosti s koronavirem, ohromných 750 mld. eur. Což znamená 20% německého HDP. Němečtí ekonomové se nyní jen přou, kolik vlastně ten pokles hospodářství ve II. čtvrtletí bude. Jejich odhady se pohybují mezi 5 - 20%.

Pokud jde o českou vládu i ta by měla přejít od řešení současné operativy v souvislosti s šířením koronavirové pandemie a s řešením jejích bezprostředních dopadů k řešení koncepčních otázek. Je to ovšem velmi obtížné, ba skoro nemožné. Vláda by si měla vytvořit pro tento účel svůj poradní orgán pro stanovení strategie postupu a cílů. Základní otázkou je, jak obnovit po koronavirové krizi funkčnost českého hospodářství a jak je restrukturalizovat. Krize je současně příležitostí k tomu, aby mohly být provedeny některé významné změny v hospodářství. Je příležitostí k tomu, jak například podpořit rozvoj lokální ekonomiky v regionech a místech tak, aby česká ekonomika byla více soběstačná a nebyla tolik závislá na dovozech. Mám na mysli zejména potravinářské zboží a zemědělskou produkci. Ale nejen je. Doba si vyžaduje “stavbu hladové zdi”, tak jako za císaře Karla IV. Myslím, že by vláda měla rozhodnout o urychlení výstavby dálniční sítě a dokončení jejího základního skeletu během příštích dvou až tří let. To by vyžadovalo vynaložit v krátké době nekolika málo let částku někde mezi 200 - 300 mld. Kč. Samozřejmě, že jíž samotná výstavba by mohla být stimulem pro rozvoj českého stavebnictví i průmyslu. Může být ovšem také vehiklem pro rozvoj celé řady zatím zanedbávaných oblastí republiky.

Stejně silně by se vláda měla zabývat rozvojem komunální bytové výstavby v gesci obcí, prostřednictvím neziskových bytových společností. Výstavba deseti tisíc komunálních bytů ročně není nedosažitelná v průběhu poměrně krátké doby a přinesla by práci celé řadě regionálních stavebních firem.

Ale jde i o řešení celé řady dalších otázek. Například, jak povzbudit český výzkum a jeho propojení s praxí. Současná krize ukazuje, že některé technologie bychom měli být v budoucnu schopni zvládnout sami a zajistit produkci potřebných výrobků (respirátory, ale také plicní ventilátory apod.). Prostě vláda se již musí připravit na to, co udělá, aby rychle nastartovala české hospodářství a zajistila hospodářský růst, obnovení prosperity firem a růst životní úrovně občanů okamžikem ukončení pandemie.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Přemysl Votava: Rozsudek smrti pro 82 dětí

10:21 Přemysl Votava: Rozsudek smrti pro 82 dětí

Lidice to je pro mne zejména pomník zavražděných lidických dětí. Nacisté neměli slitování, ani s těm…