Ten hlavní organizátor volební porážky, Poche, se těší naprostému politickému zdraví. Na sjezdu ČSSD byl jednou z nejvýznamnějších zákulisních figur. Poslanec Dolínek, který se tentokrát z pozice náměstka primátora pro dopravu neprobojoval ve volbách ani do opozice, již nepobírá dva platy, ale jen jeden. V poslanecké sněmovně není vidět. Karel Březina sice odešel z funkcí, ale vliv v pražské organizaci si udržuje dál. A celá pražská organizace je prakticky beze změny. Jako by se nic nestalo. Ale ono se stalo. Lidé, kteří takto grandiózně prohrají volby, už se nikdy nedokáží vzchopit k lepšímu výkonu, respektive nedokážou dovést stranickou organizaci, kterou řídí, k lepšímu volebnímu výsledku. Prostě by měli jen odejít z politiky a někdo by jim to měl říct. Předseda krajské organizace Pavlík se stal náměstkem ministra školství. Tedy namísto toho, aby se věnoval něčemu, čemu by snad mohl rozumět, jako je třeba lov ryb anebo hlemýžďů, se věnuje něčemu, na co prostě nemá schopnosti. Svou funkci ubránil ihned po volbách s tím, že nebude přece uvolňovat prostor "ruským agentům a zemanovcům". Kdo jsou zemanovci, vím, ale kdo jsou ruští agenti v ČSSD, to mi dodnes není známo.

Bohužel, klientelistický systém vybudovaný v pražské ČSSD, se udržuje dál. V rámci tohoto systému se stal ministrem zahraničí další asistent europoslance Pocheho (europoslanec Poche už snaživě dodal do české politiky jednoho svého asistenta, a tím je nynější poslanec Dolínek) Petříček. Zatím se na ministerstvu chová jako Schwarzenbergův klon... A to i v detailech. Publicisté pravdy a lásky řičí nadšením. Problém ale je, že tito publicisté nikdy nebudou volit sociální demokracii...

Já se chci zhruba po roce zaměřit na problematiku obvodní organizace ČSSD v Praze 5, dříve mimořádně úspěšného obvodu v pražské ČSSD. V letech 2002 – 2010 jsem byl jejím předsedou. V roce 2002 jsem začal pracovat v Praze 5 s rozvrácenou stranickou organizací, která po čistkách provedených ústředím (M. Starec), čítala všeho všudy sto dvacet členů. Ujal jsem se organizace soc.dem. v Praze 5 na jaře 2002, protože na podzim byly komunální volby a já jsem v nich kandidoval jako lídr pražské kandidátky ČSSD. Nechtěl jsem mít úplně rozvrácené politické zázemí. Po mém zvolení předsedou organizace trvalo zhruba další rok, než se mně podařilo, aby znechucení členové zvolili kompletní nový obvodní výbor.