Jiří Paroubek: Zbrojní výdaje velmocí a dalších velkých světových hráčů

16.02.2022 18:02 | Komentář

V posledních dnech a týdnech stupňovala mainstreamová media „zaručené informace“ o tom, kdy nastane útok Ruska na Ukrajinu. Ten nejvíce zdůrazňovaný čas útoku byl dnešek (16. 2. ve 3:00). K útoku pochopitelně nedošlo. Rusům šlo zřejmě v této krizi velkých slov a velkých vyjádření o něco jiného. Některé jejich obavy se dají jistě pochopit. Země jako je Rusko, nechce mít několik set kilometrů od svých metropolí, jakými jsou Moskva a Petrohrad, základny NATO. Ty by mohly změnit zásadním způsobem rovnováhu sil v Evropě.

Jiří Paroubek: Zbrojní výdaje velmocí a dalších velkých světových hráčů
Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek

Je ale také otázkou, k čemu to vlastně potřebujeme my, Češi. A tedy, k čemu to potřebují všichni Evropané ze zemí EU, NATO i ze zemí neutrálních. Má odpověď by byla velmi skeptická. Nejsem příznivcem rozšiřování NATO směrem na Východ, na Kavkaz, do střední Asie a možná až k čínským hranicím. K čemu by to vlastně bylo dobré?

V hysterické atmosféře, která nastala v posledních týdnech zejména v českých médiích, a již méně v médiích ve velkých evropských zemích, je jen otázkou času, kdy přijde na přetřes také zřízení základny cizích vojsk na našem území. Myslím ale, že reakce českého obyvatelstva bude stejně odmítavá, jako v letech, kdy se jednalo o vzniku americké vojenské základny v Brdech. Ale dříve nebo později se takové pokusy objeví.

Jsem rád, že tehdy (v letech 2007-2009) se mně, z pozice předsedy nejsilnější opoziční strany a s podporou široké veřejnosti, podařilo zabránit výstavbě této základny 60 km od Prahy. To, co by následovalo, by byla nepřiměřená ruská reakce, spočívající v namíření střel středního doletu z Kaliningradské oblasti na naše území a tedy na Prahu. To by samozřejmě vedlo ke zvyšování napětí ve střední Evropě. A perspektivně k dalším zvyšování zbrojních výdajů, což by nepřiměřeně zatěžovalo český státní rozpočet. Každá mezinárodní krize, podobná té současné kolem Ukrajiny, vede ve svých důsledcích k odůvodnění zvyšujících se vojenských výdajů, a tedy k větším ziskům zbrojařských koncernů.

Stačí jen nahlédnout do čísel Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (Stockholm International Peace Research Institut), který každý rok zveřejňuje údaje, jež jsou vydávány jednotlivými zeměmi na vojenské účely.

V polovině minulého roku tento institut vydal přehled deseti zemí s nejvyššími vojenskými výdaji na světě.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Opravdu potřebujeme migranty?

Řada politiků včetně vás tvrdí, že ano, protože Evropa stárne a chybí pracovní síla. Ale není to chyba vás politiků, že jste neudělali více pro vyšší porodnost? A s tou prací není spíš problém v tom, že firmy hledají levnou pracovní sílu, že kdyby platili v ČR určitě více, že by nebyl nedostatek záj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

P. C. Roberts: Konflikt na Ukrajině se vymyká kontrole

15:57 P. C. Roberts: Konflikt na Ukrajině se vymyká kontrole

Neochota nebo neschopnost ruského prezidenta Putina rychle ukončit konflikt s Ukrajinou povede ke st…