Ovšem frustrace elit, které svázaly svůj život s tím, že jedině správná cesta nastala 17. listopadem 1989 a dále s faktem, že jsou známí, a jejich slova dychtivě chytá každá televize, každé noviny, každý server, nakonec zvítězí ti, o kterých nikdo neví, ani by se neuměli postavit před kameru a ti parchanti znovu a znovu vítězí. Zvítězili v první volbě prezidenta před pěti lety, kdy prohrála doslova pravicová ikona Karel ze Schwarzenberga, prohráli v říjnu minulého roku, kdy zvítězily protestní hlasy a zejména drtivě ten odpudivý Babiš, o kterém stále opakovali, že už v politice skončil. A prohráli znovu nyní, kdy proti zjevně již nikoliv fyzicky čerstvému Miloši Zemanovi postavili bývalého předsedu ČSAV Drahoše, který přece uměl dělat tak nádherné piruety.
Pojem zostřování třídního boje je nadsázkou a musím Jana Hrušínského, Ondřeje Brzobohatého, Tomáše Kluse, Jiřího Bartošku, J. Lábuse, Mařenky Rottrové a stovky dalších uklidnit. Podali skvělý umělecký výkon, ovšem měl jednu chybičku. Obecenstvo se na ně nechytalo. Ale nikdo je nepopraví, jak už někde Drahošovci píší, ani je neuvězní.
Spíš je jim dám prostor k přemýšlení o tom, jak málo ve skutečnosti znamenají, či k námětu, čím to je, že od dob národního obrození až do roku 1989 byli umělci, herci, zpěváci, spisovatelé hlasem národa, ale dnes se stali pouhými klauny a často i pouhou šmírou. Jestli to nebylo tím, že kdysi se jejich umění opíralo o hlas lidí, tedy té umlčované většiny, zatímco dnes jdou proti nim.
Tím přecházím k oné priviligované menšině a umlčované většině.
V minulém roce se tyto pojmy objevili v amerických prezidentských volbách. Hvězdy Holywoodu stáli za Hillary Clintonovou, zatímco za Trumpem, nevýřeční neznámí zpravidla bílí dříči ze severozápadu, které nebyli pro elity zajímaví. Zpravidla nebyli homosexuální, neměli odlišnou pleť, nebyli to transsexuálové, neřešili otázky, do jakých záchodků mohou jít a do jakých ne. Prostě primitivové, kteří se na nic jiného než na obyčejnou práci nezmohou a nízce je jen zajímá, aby se měli o trochu lépe.
Výhra Trumpa byla šokem pro svět i pro Ameriku. Zvítězil hlas těch neviditelných dříčů, kteří se chtějí chovat normálně a nechtějí být ponižováni za to, že neřeší sňatky homosexuálů.
Priviligovaná menšina, elita se psychicky zhroutila…
Pojem umlčovaná většina se znovu objevil u nás během svatováclavské pouti, kdy kardinál Duka vyslovil přání, aby hlas umlčované většiny ve volbách zvítězil. Média protestovala. Elitářští katoličtí vykladači Písma typu Halíka byli plní žluče. Někteří pastýři varovali před Okamurou, ale hlavně před arciďáblem Babišem. Opět běsnily naše umělecké i vědecké elity a věštili konec republiky
No dopadlo to, jak muselo. Babišovo ANO triumfálně vyhrálo, zavedené strany zcela propadly a jen ODS utržila 11%, což na její minulost a čtyři roky v opozici bylo v podstatě pohrou.
A tak se vše soustředilo na prezidentské volby : Opilec. Ano, podle některých i zmrd, agent Kremlu, lhář a já nevím co ještě, Miloš Zeman musí být odstraněn.
Celonárodní kulturní fronta se v jednotném šiku postavila za slušného, byť pravda prázdného profesora Drahoše, který svou slušnost dokládal vtipnými průpovídkami, že například když někam svižně dorazil, prohlásil: Já nemám hůlku jako někdo…Ha..ha..ha..No zábava k popukání. Za největší chybu Miloše Zemana pak pokládal jeho prohlášení, že chce být prezidentem dolních deseti miliónů. No řeknu Vám, něco tak hrozného snad člověk neslyšel.
Ale zpět. V politice je třeba vnímat celkové proudy a nálady. Ty zásadně neodpovídají tomu, co říká televize či noviny. Konec konců důvěra občanů v média se oproti době optimismu po roce 1989 smrskla na žalostných 25-35 %.
Pro mnohé z nás bylo radostné se dívat na ty herce, zpěvačky, rektory, brankáře, kajakáře atd., jak jsou rozkurážení a jak snad ani netuší, že opět musí zákonitě dostat na prdel. Je nezajímalo, co si myslí ta většina, která se nedostane do televize a nebo ji ani možná neposlouchá. Oni se zajímali jen o sebe samotné. A podle toho to dopadlo.
S nadsázkou jsem napsal, že třídní boj „privilegované menšiny“ proti „ umlčované většině“ se bude zostřovat.
Už to samozřejmě začalo. Jiří Pehe. Hlavní a neúnavný kritik českého národa a všeho co není v bezvýhradném podřízení Evropské unii a NATO kuje úvahy, že za 5 let půl miliónu dnešních euroskeptických a prozemanovských voličů zemře a budou nahrazeni těmi mladými.
Já nevím, kdo ho platí. Určitě CIA, protože ta platí podobné nýmandy. Nuže panu politologovi Pehemu, když už tak rozdává rozumy by někdo měl říci, že podle výzkumu slovenského Globsecu česká mládež je absolutně nejvíce euroskeptická z celé V4, takže naděje, že přiroste moc příznivců pro EU je velmi špatná.
Ale nejen to. Celý svět žije v turbulencích, Evropská unie bude zatížena nejen dalšími masami migrantů, rostou konflikty na Balkáně, ve Španělsku, představitelé východoněmeckých spolkových zemí chtějí zrušit sankce proti Rusku a i ten jinak bláznivý Macron prohlašuje, že euroatlantické obchodní vztahy jsou problematické a sází na linii Paříž –Berlín- Moskva- Peking.
Jsou-li hlavní výhrady odpůrců proti Zemanovi, že chce jít Východ, tak správná odpověď zní, že Evropa ta západní už Východu patří, zatímco Trumpa britská královna nenechá svést ve zlatém kočáře, čínského prezidenta tím uhostila. Když přijede do Paříže, tak Eifelovka je rozzářena čínskými batvami.
Ano, střet bude. A bude se stupňovat.
Zatímco privilegovaná menšina by chtěla zakonzervovat své výhodné postavení z časů po roce 1989, umlčovaná většina chce změnu.
Změnou ovšem logicky není Drahoš a jeho soukmenovci.
Změnou je Zeman s Babišem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
