Tato celkově tragicky chybná americká agrese, která nenašla podporu OSN ani západoevropských zemí, byla nadšeně a jednoznačně podpořena českými atlantisty. Václav Havel jako dosluhující prezident podepsal dopis do USA na podporu amerického útoku na Irák. Když nový prezident Václav Klaus tehdy v osobním rozhovoru s tehdejším americkým velvyslancem Stapletonem vyjádřil své pochybnosti nad údajnou existencí zbraní hromadného ničení v Iráku a varoval před dalekosáhlými důsledky, které tato akce našeho spojence bude pro USA i celý svět mít, byl zuřivě napadán celou naší mainstreamovou politickou a mediální frontou, co že si to dovolil svatokrádežného říci velkému spojenci. Byl to typický příklad našeho nekritického poměru k USA a jejich politice, ať byla jakákoliv.

Až do 20. ledna 2025 v naší oficiální politice nezpochybnitelně platila nevyslovená, leč striktně dodržovaná hesla – „s USA na věčné časy a nikdy jinak“ a „je lépe se mýlit s USA než mít pravdu proti nim“. Česká republika vždy byla součástí jakékoliv koalice ochotných, kterou USA potřebovaly k uskutečňování svých intervencí po světě, neváhali jsme ani kvůli tomu se dostat i do křížku s evropskými partnery, kteří tuto atlantickou ortodoxii nesdíleli.

A dnes náhle střih – všechno je jinak. Politika současné vlády nejen že USA otevřeně a okázale nepodporuje, ale dokonce je kritizuje a neskrývá odhodlání americké spojenectví opustit.

V minulých dnech předložil premiér Fiala občanům a voličům neuvěřitelnou nabídku – do 4 až 6 let válku s Ruskem, a to bez účasti USA. Ty při tom realizují úplně opačný politický kurs – urovnání války na Ukrajině a zlepšení vztahů s Ruskem. Fiala a jeho koalice naopak chtějí pokračovat v konfrontační politice a eskalaci mezinárodního napětí, kterou provozují po celou dobu svého mandátu.