Celkový výsledek těchto zločinů je přes třicet mrtvých a desítky zraněných, někteří těžce. Británie čelí bezprecedentní hrozbě terorismu za poslední léta. To, že starosta Londýna Sadiq Khan říká, že není důvod k poplachu, mne poněkud šokuje. Doufám, že to není tím, že i on sám je muslim.

Podle šéfa MI 5 sledují tajné služby více jak 3 000 islámských extremistů, některé zdroje uvádějí že je jich v Británii až o 20 000 více. Většina z těchto útočníků se narodila v Británii, prošla jejím vzdělávacím a sociálním systémem. Přesto je tato země jejich nepřítelem. Můžeme se ptát, kde jsou příčiny tohoto stavu, z jakého podhoubí vyrůstají tito „mstitelé džihádu“? Když se budeme probírat jednotlivými argumenty, tak jak to činí např. Benjamin Kuras ve svých knihách, (který je s britskou situací velmi dobře obeznámen), dobereme se důvodů. Bohužel zjistíme, že velká část viny za tento stav je na naší straně. Že jsme to byli my, Britové, Francouzi, Němci – prostě Evropané, kteří jsme si politickou krátkozrakostí, přijímáním myšlenky multikulturalismu, vítačskými gesty hraničícími až s idiocií, snahou stát se spasiteli všech, kteří si o to řeknou, přivodili tento stav. Jestliže dnes premiérka Mayová říká, že čeho je moc, toho je příliš, musím se ptát, zda k tomuto poznání nedospěla poněkud pozdě.  A hlavně, zda tento názor zastávají špičky celé Evropy? Jak víme, tak nezastávají. V Bruselu stále slepí lodivodové vedou evropskou loď proti zrádným skaliskům.