Na nedávném summitu v Bruselu se unijní lídři shodli, že Ukrajině poskytne půjčku ve výši 90 miliard eur, tedy zhruba 2,2 bilionu korun. Dohoda padla po mnohahodinovém jednání lídrů členských států. Záruky za tuto půjčku však neposkytnou všechny země. Česko, Maďarsko a Slovensko se k nim nepřipojí, ručení tak ponese zbývajících 24 členských států.
Součástí závěrů summitu bylo také pokračování prací na využití takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu, která by byla zajištěna zmrazenými ruskými aktivy. Tento postup podpořilo 25 zemí, tedy sedmadvacítka bez Maďarska a Slovenska.
Na tyto závěry summitu nyní navazuje plán Evropské komise. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová ve středu představila podrobnosti, jak chce Evropská unie v příštích dvou letech Ukrajinu podpořit částkou 90 miliard eur, z toho 60 miliard eur má směřovat na posílení armády.
Úvěrový balíček má poskytnout „stabilní a předvídatelné financování“ a „potvrzuje neochvějný závazek Evropy k bezpečnosti, obraně a budoucí prosperitě Ukrajiny“, uvedla von der Leyenová. „Všichni chceme mír pro Ukrajinu, a proto musí být Ukrajina v pozici síly,“ dodala s tím, že dvě třetiny prostředků jsou určeny na vojenskou podporu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.


