Opravdu věříte, že Rusko bude platit reparace? Orbán zesměšnil Evropany

14.01.2026 20:50 | Monitoring

Evropská unie se dohodla na poskytnutí devadesátimiliardové půjčky Ukrajině a Evropská komise nyní představila podrobnosti, jak mají prostředky v příštích dvou letech směřovat na vojenskou a rozpočtovou podporu. Plán ale naráží na odpor Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán zpochybňuje možnost splácení půjček a odmítá argument, že Ukrajina svou obranou chrání Evropskou unii.

Opravdu věříte, že Rusko bude platit reparace? Orbán zesměšnil Evropany
Foto: Repro Youtube
Popisek: Viktor Orbán

Na nedávném summitu v Bruselu se unijní lídři shodli, že Ukrajině poskytne půjčku ve výši 90 miliard eur, tedy zhruba 2,2 bilionu korun. Dohoda padla po mnohahodinovém jednání lídrů členských států. Záruky za tuto půjčku však neposkytnou všechny země. Česko, Maďarsko a Slovensko se k nim nepřipojí, ručení tak ponese zbývajících 24 členských států.

Součástí závěrů summitu bylo také pokračování prací na využití takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu, která by byla zajištěna zmrazenými ruskými aktivy. Tento postup podpořilo 25 zemí, tedy sedmadvacítka bez Maďarska a Slovenska.

Na tyto závěry summitu nyní navazuje plán Evropské komise. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová ve středu představila podrobnosti, jak chce Evropská unie v příštích dvou letech Ukrajinu podpořit částkou 90 miliard eur, z toho 60 miliard eur má směřovat na posílení armády.

Anketa

Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?

2%
97%
hlasovalo: 8228 lidí
Úvěrový balíček má poskytnout „stabilní a předvídatelné financování“ a „potvrzuje neochvějný závazek Evropy k bezpečnosti, obraně a budoucí prosperitě Ukrajiny“, uvedla von der Leyenová. „Všichni chceme mír pro Ukrajinu, a proto musí být Ukrajina v pozici síly,“ dodala s tím, že dvě třetiny prostředků jsou určeny na vojenskou podporu.

Ukrajina bude muset prostředky využít především na nákup ukrajinského a evropského vojenského vybavení. Zbraně ze zahraničí ale bude moci pořizovat v případě, že potřebné vybavení nebude dostupné v Evropě, informoval European Newsroom.

„Díky vojenské pomoci může Ukrajina čelit Rusku a zároveň se více integrovat do evropské obranné průmyslové základny,“ uvedla předsedkyně Evropské komise.

Zbývajících třicet miliard eur má podle ní sloužit k pokrytí rozpočtových potřeb Kyjeva. Tato část pomoci však bude podmíněna dalšími reformami v oblasti demokracie, právního státu a boje proti korupci.

Podmínky mají „zajistit, aby Ukrajina pokračovala na své cestě k přistoupení k Evropské unii“. Komise zdůraznila, že plnění těchto podmínek je nezbytným předpokladem pro jakoukoli finanční podporu ze strany Evropské unie.

Předsedkyně Komise zároveň vyjádřila naději, že první výplata prostředků by mohla Kyjevu dorazit už v dubnu, jakmile návrh posoudí Evropský parlament a členské státy.

Maďarsko dává najevo nesouhlas

Maďarsko, které se spolu se Slovenskem nepřipojilo k části závěrů summitu a odmítlo ručit za půjčku Ukrajině, dává nyní najevo svůj nesouhlas. Tamní premiér Viktor Orbán se k plánu Evropské komise vyjádřil na sociální síti X, kde zveřejnil kritický komentář.

Zpochybnil předpoklad, že by bylo možné půjčky poskytnuté Ukrajině v budoucnu splácet z ruských reparací. „Každý, kdo věří, že bruselské půjčky poskytnuté Ukrajině budou jednou splaceny z ruských reparací, buď nezná reálný svět, nebo strká hlavu do písku, aby se nemusel postavit realitě,“ napsal.

Premiér se vymezil i vůči tvrzení, že čas pracuje proti Rusku. Ten, kdo tvrdí, že čas není na straně Ruska, podle Orbána buď nemá odvahu, nebo nechce čelit základním vojenským, ekonomickým, geografickým a matematickým faktům.

Orbán rovněž zpochybnil hodnocení reformního pokroku Ukrajiny a poukázal na nedávné korupční kauzy. „Kdokoli, kdo říká, že Ukrajina dosáhla ‚impozantních reforem‘, ignoruje ‚šokující a pobuřující ukrajinské korupční skandály posledních měsíců‘,“ napsal s odkazem na mediálně sledované případy, jako je příběh o zlatých toaletách v Kyjevě.

Kriticky se vyjádřil také k úvahám o využití zmrazených ruských aktiv na splácení půjček Ukrajině. Ten, kdo se domnívá, že zmrazená ruská aktiva mohou sloužit ke splacení bruselských půjček, podle maďarského předsedy vlády ignoruje skutečnost, že lídři EU tento návrh na prosincovém summitu Evropské rady odmítli.

Na závěr Viktor Orbán odmítl argument, že Ukrajina svou obranou chrání Evropskou unii. „Každému, kdo tvrdí, že Ukrajina brání Evropskou unii, je třeba připomenout, že Ukrajina není členem Unie,“ dodal a svůj komentář uzavřel výzvou směrem k institucím EU. „Realita už klepe na dveře Bruselu. Je čas naslouchat zdravému rozumu,“ uzavřel Orbán.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Mám dotaz

Možná vám přijde hloupý, ale jaký je rozdíl, jestli třeba muniční iniciativu řeší státy NATO sólo nebo to bude řešit NATO jako celek? Mě to přijde stejné, jen zaobalené jinak. Děkuji za vysvětlení.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 4 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

A co se stane s těmi lidmi? Stanislav Křeček má otázku

21:50 A co se stane s těmi lidmi? Stanislav Křeček má otázku

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček si všiml dokumentu ČT o bydlení Drahá chudoba. A má hned něko…