Princ jistě tehdy netušil, že na počátku 21. století bude tuhle slavnost navštěvovat 6,5 milionů lidí, kteří vypijí 7,4 milionů litrů piva (pije se z tupláků, tedy sklenic o obsahu 1 litr). Letos stojí jeden tuplák už 10,40 eura tj. bratru nějakých 290 Kč. K těm milionům sklenic piva připočtěte 510 tisíc kuřat, 59 tisíc pečených vepřových kolen, 120 tisíc párů vepřových párků, 116 volů a 85 telat. Pak se nelze divit, že průměrná útrata návštěvníka činí 60 euro (1.680 Kč). Návštěva oktoberfestu není rozhodně levná záležitost. O celou tu atrakci se stará cca 12 tisíc zaměstnanců, z nichž je 1600 číšníků, kteří to všechno musí roznést a zase sklidit. První říjnový víkend všechno skončí, aby to znovu začalo příští rok ve stejnou dobu.
V roce 1938 se sešli 29. října v Mnichově zástupci čtyřech mocností. Nešlo jim o pivo, předmětem jejich zájmu byla malá země uprostřed Evropy - Československo. Už v roce 1932 prohlásil německý vůdce Adolf Hitler, že „Českou pánev a Moravu…osídlíme německými sedláky, Čechy vysídlíme na Sibiř…“. Tahle snaha o rozbití demokratického Československa, která byla hlavním cílem politické strany Sudeten deutsche partai Konráda Henleina, se právě onoho říjnového dne začala naplňovat.
Přesně na den, kdy čtete tyto řádky, před 77 lety, krátce po půlnoci 30.9., byla dohoda o vydání československých pohraničních území osídlených Němci Německé Říši ve všech jazykových mutacích podepsána. Pánové Neville Chamberlain, Édouard Daladier, Benito Musollini spolu s Adolfem Hitlerem si mohli potřást pravicemi. Ti jichž se to týkalo, tedy zástupci Československa, nebyli přizváni. Dohoda byla následně předána našemu velvyslanci v Berlíně Mastnému, aby jí doručil do Prahy. Ještě téhož dne zasedla československá vláda, aby po 15 minutách (!) jednání, bez hlasování, dohodu přijala. Následně jí odsouhlasil i prezident. Národní shromáždění, které dle ústavy mělo dohodu schválit, bylo jaksi opomenuto. Začalo potupné stahování naší armády z pohraničních opevnění. Němci už 1. října započali se záborem území a druhý den vstoupila do oblasti Těšínska polská vojska. Potom došlo k odtržení jižních částí Slovenska a odevzdání skoro poloviny Podkarpatské Rusi Maďarsku. Kořist se dělila ještě teplá. 15. března 1939 pak bylo dílo dokonáno.
Minulé úterý – Brusel. Na zasedání ministrů vnitra EU se v hlasování tzv. kvalifikovanou většinou, které bylo v takto důležité záležitosti použito snad poprvé, rozhodlo o kvótách na rozdělení imigrantů. Přes odpor zástupců Slovenska, Maďarska, Rumunska a nás, při zdržení se Finska, bylo rozhodnuto o stanovení směrných čísel počtu migrantů, které je každá země EU povinna přijmout. Poláci se na poslední chvíli trhli. Proč, to se dá jen dedukovat. Ministr vnitra Chovanec řekl, že ještě hodinu před jednáním ubezpečovali, že „budou držet basu“. Pak s nimi ještě separátně jednalo Německo. Jestli jim zase slíbili nějaké Těšínsko, nebo alespoň těšínská jablíčka, kdo ví? Je však nesporným faktem, že v této chvíli mělo seskupení států, zvané Visegrádská čtyřka, historickou šanci dokázat, že je tady k něčemu. Bohužel se tak nestalo.
Ta paralela s mnichovským diktátem se může někomu zdát až příliš přitažená za vlasy. Teprve historie, v tomto případě podle mého soudu nikoliv příliš vzdálená, může ukázat, zda tohle bruselské hlasování nevedlo také k rozbití. Nikoliv malé země v srdci Evropy, ale Evropy jako takové. V tuto chvíli je jenom v Sýrii v pohybu 8 milionů lidí, 4 miliony již uprchly do sousedních zemí. To nehovořím o dalších lokalitách. Pro většinu těchto lidí je Evropa zemí zaslíbenou.
Politolog Jefim Fištejn říká: „ Jsme svědky toho, jak jedna civilizace vyzrála nad druhou, nastrčila do jejího hnízda kukaččí vejce. Upletla na Západ bič z jeho vlastních ctností – milosrdenství soucitu a snášenlivosti“. Sebemrskačství tímto bičíkem nemůže tomuto kontinentu přinést nic dobrého. Ostatně flagelanti ve středověku také postupně vymřeli.
Přeji vám hezké dny svatováclavského léta, pokud ho ještě můžeme takto nazývat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
