Jistě, lze přesvědčit sama sebe, že nejlepší je život v askezi, s permanentním pocitem chladu a hladu, a někomu to může dělat i dobře, když se tak rozhodne žít. Celá lidská civilizace je ale založena na trendu opačném, na zdokonalování lidských aktivit tak, aby jejich produktem byl maximální užitek pro člověka.

Není pravdou, že takové chování má své limity, že je „neudržitelné“, že jeho negativní externalitou je poškozování životních podmínek člověka. Čistota, kulturnost a kultivované okolí, to vše je přece součástí komfortu a nikdo nebude v zájmu jednoho komfortu poškozovat svůj jiný komfort, pouze může v závislosti na stupni svého rozvoje posouvat priority v rámci jednotlivých parametrů svého komfortu.

Zrod lidské civilizace přímo souvisí s dělbou práce a s využitím komparativních výhod nejprve mezi jednotlivci, poté rody, kmeny atd. Je výhodné specializovat se na produkci těch statků, které umím poskytnout kvalitněji či levněji než někdo jiný. Ba dokonce, mohu se zbavit produkce i některých z těch statků, které nikdo tak dobře poskytnout neumí, ale minusový rozdíl v efektivitě není tak velký, jako plusový v těch oborech, kde je moje komparativní výhoda největší.

Proto ve svých bytech nechováme slepice, abychom měli vejce, nepěstujeme na balkoně obilí, nevyrábíme si v předsíni skříně a postele a na toaletě nejímáme bioplyn na vytápění obýváku. Tyto činnosti přenecháme těm, kteří i díky koncentraci produkce dosáhnou daleko větší efektivity, čímž uspoříme svůj čas i síly na věci, které zase lépe umíme my a jsme schopni je úspěšně nabídnout na trhu, třeba na psaní článků.