Lékaři nemocnice v Kroměříži: Kroměřížskou nemocnici nedáme

09.03.2018 18:22

Situaci v současném nemocničním zdravotnictví lze označit spoustou přívlastků. V žádném případě ji ale nelze považovat za dlouhodobě udržitelnou, pro zdravotnické zaměstnance dlouhodobě perspektivní, odpovídajícím způsobem financovanou či dokonce harmonicky fungující. Důvodů je celá řada.

Lékaři nemocnice v Kroměříži: Kroměřížskou nemocnici nedáme
Foto: Kroměřížská nemocnice
Popisek: Kroměřížská nemocnice.
reklama

Přesto je české nemocniční zdravotnictví stále unikátní svou kombinací mimořádně vysoké úrovně kvality a jeho ve světě nevídané dostupnosti.

Jak je možné, že zásadně podfinancovaný systém nemocničního zdravotnictví je schopen poskytovat vysoce kvalitní a dostupnou zdravotní péči? Jediným možným vysvětlením je velké osobní nasazení zdravotníků, kteří jsou stále ještě ochotni trávit v nemocnici těžko uvěřitelné počty přesčasových hodin za zcela neodpovídající finanční ohodnocení.

Chod každé nemocnice je závislý na ochotě zdravotníků "skousnout" kombinaci vysoké míry zodpovědnosti, stresujících vypjatých situací, množství přesčasové práce a tristního finančního ohodnocení. Stabilita zdravotnických týmů jednotlivých oddělení nemocnice závisí na velmi křehké rovnováze, kterou dokáže ohrozit odchod byť jediného zdravotníka. V praxi jsou zcela reálné situace, kdy odchod jedné zdravotní sestry či lékaře způsobí nutnost uzavření části nebo i celého lůžkového oddělení.

V případě zdravotnického zařízení velikosti Kroměřížské nemocnice a.s., která může na trhu práce jen těžko konkurovat platovými podmínkami, jsou pro personální stabilitu důležité především vazby na lokalitu - jinými slovy kroměřížští zdravotníci pracují v místní nemocnici hlavně proto, že bydlí v Kroměříži a blízkém okolí. Jsou "vychováni" na zdejších pracovištích a mají ke Kroměřížské nemocnici osobní vztah.

V současné době poskytuje Kroměřížská nemocnice základní a specializovanou zdravotní péči v rozsahu a kvalitě, která plně odpovídá potřebám a nárokům spádového území nemocnice. Málo je znám fakt, že v České republice je 70% z celkového počtu ošetřených či hospitalizovaných pacientů ošetřováno právě v menších nemocnicích jakou je Kroměřížská nemocnice. Zbylých 30 % je ošetřeno ve velkých fakultních či krajských nemocnicích. Opačný je ale poměr finančních nákladů za zdravotní péči. Přibližně 70 % objemu financí za péči proudí do velkých nemocnic a jen zbylých 30 % se dělí mezi malé nemocnice.

Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek společně s MUDr. Radomírem Maráčkem, předsedou představenstev nemocnic založených Zlínským krajem v nedávné době zveřejnili dokument nazvaný "Základní směry řízení nemocnic založených Zlínským krajem pro období 2018 - 2020", ze kterého vyplývá, že jsou v nemocnicích Zlínského kraje plánovány zásadní změny. Nezpochybnitelně racionální je záměr společných nákupů léků, zdravotnické techniky, spotřebního zdravotnického materiálu, energií a podobně -  tedy snaha o dosažení výhodnějších cen u nezbytných nákladů všech nemocnic. Další záměry plynoucí z výše uvedeného dokumentu ale již pro Kroměřížskou nemocnici a potažmo obyvatele jakožto potenciální pacienty zdaleka tak pozitivní nejsou. V dokumentu je proklamován záměr o koncentraci specializované péče do zlínské KNTB. Nejzřetelněji je tento záměr patrný z následující citace: "Hierarchický systém bude znamenat koncentraci většiny akutní a náročné péče do KNTB. Ostatní nemocnice budou realizovat zejména diagnostiku, plánovanou péči a doléčování.". Jinými slovy - akutní a nákladná (tedy "ekonomicky zajímavá") péče by měla být poskytována především ve Zlíně, zatímco diagnostika, plánovaná péče a ošetřovatelská péče by zůstávala v dikci zbylých menších nemocnic v kraji.

Dalším fenoménem plánovaných změn je slučování jednotlivých primariátů do dvou lůžkových fondů -"interní " zahrnující vnitřní lékařství, plicní a neurologii, dále pak "chirurgický" sdružující chirurgii, ortopedii, urologii a snad i gynekologii. Z toho vyplývá určitá ztráta autonomie jednotlivých primariátů ve prospěch celku. Společný lůžkový fond by postupem času vedl k poklesu rozsahu i kvality poskytované péče ve společných oborech. Při dnešních přísných podmínkách udělování akreditací pro vzdělávání lékařů nelze předpokládat, že by např. plicní oddělení ve společném lůžkovém fondu akreditaci obhájilo. Nemožnost vzdělávat mladé lékaře by vedla k situaci, kdy by nikdo nový na oddělení nenastoupil, a po odchodu stávajících lékařů do důchodu by odbornost zanikla. Jistě by k tomu přispěla i skutečnost, že by pojišťovny zřejmě odmítly pro společný lůžkový fond nasmlouvat výkony vázané na specializované pracoviště, což jsou například totální endoprotézy velkých kloubů v ortopedii. Odbornosti by tak v rámci společného lůžkového fondu živořily a postupně by zanikly. Byl by to návrat o 20-25 let zpět, kdy urologie a ortopedie byla součástí chirurgického oddělení.

 Mimo pracovní dobu by pohotovostní služba měla být zajištěna společně pro všechny odbornosti v rámci společného lůžkového fondu. Význam této formulace není zcela jednoznačný, ale jedním z možných vysvětlení je, že výkon pohotovostní služby bude prováděn lékařem jen jedné ze specializací ze všech zahrnutých podoborů. V tomto ohledu lze snad pouze doufat, že si nikdo nemyslí, že by ve službě pacient s náhlou příhodou břišní měl být vyšetřován ortopedem, pacient s bolestmi na hrudi s podezřením na infarkt myokardu řešen neurologem, či pacient s mozkovou příhodou  pneumologem - zkrátka proto, že v ten den slouží příjmovou ambulanci daného lůžkového fondu lékař jiné odbornosti.

Za alarmující a nepochopitelný dále považujeme záměr dosažení možnosti volného "pohybu" zaměstnanců dle aktuálních potřeb nemocnic Zlínského kraje.  O hejtmanově nápadu operativního přesunování zdravotníků jakožto cestě k rychlému a pohodlnému řešení personálních výpadků v nemocnicích Zlínského kraje se kuloárně začalo mluvit již před delší dobou. Doba zřejmě uzrála a ve zmíněném dokumentu je tento záměr zmiňován opakovaně. Ve výše jmenovaném dokumentu je vyzdvihována varianta vzniku jedné akciové společnosti pro její výhodu: "Použití personálu ve všech nemocnicích bez smluv". Bude-li ve Vsetíně chybět zdravotní sestra na chirurgii, vylosuje se, která z kroměřížských chirurgických sester bude přesunuta do Vsetína? V Uherském Hradišti otěhotněla lékařka na ARO - "použijeme" někoho ze Vsetína? Lze oprávněně pochybovat, že při aktuálním nedostatku sester na interním oddělení v naší nemocnici nasednou ve Zlíně každé ráno 4 sestry do mikrobusu a zamíří vypomoct internímu oddělení v Kroměříži. V praxi si toto lze představit jen velmi těžko. Mnohem pravděpodobněji by to vedlo k opačnému efektu, kdy dlouhodobě zkoušená trpělivost a odolnost zdravotníků vezme za své a na práci v nemocnici rezignují úplně.

Rozumíme tomu, že je třeba vyřešit zadluženost zlínské nemocnice. Cesta redukce specializované péče v okolních nemocnicích, přesun většiny dobře placené péče do Zlína společně s legalizací "rabování" kvalifikovaných zdravotníků do preferované zlínské nemocnice není férová. Vždy, když byla v minulosti Kroměřížská nemocnice v nouzi, bylo jí doporučováno hledání vnitřních rezerv. Cesty z finančních problémů KNTB jistě mohou vést i jiným směrem.  Rezervy lze hledat například v kardiologii. Kardiologické centrum schopné poskytovat komplexní spektrum kardiologických výkonů je pro fakultní nemocnice zdrojem i více než 30 % příjmů celé nemocnice od pojišťoven. Zlínské kardiologické oddělení bohužel stále nesplňuje všechny předpoklady komplexního kardiocentra, díky čemuž jsou pacienti ze Zlínského kraje odesílání k provedení řady velmi drahých výkonů do center v Brně a Olomouci. A s nimi samozřejmě odjíždí i velký objem financí, který mohla vydělat Zlínská nemocnice a uzdravovat tak nejen své pacienty, ale i sama sebe.

Dne 15. února 2018 proběhlo ve večerních hodinách mimořádné veřejné zasedání Zastupitelstva města Kroměříže s cílem projednání postoje vedení města k nově předkládané koncepci zdravotnictví Zlínského kraje. Na jednání byli někteří z nás přítomni a musíme konstatovat, že nás jeho průběh ale především závěr znepokojil. "Základní směry řízení nemocnic založených Zlínským krajem pro období 2018 - 2020" je mimořádně obtížně čitelný dokument, zcela postrádající konkrétní informace a finanční analýzy, přinášející mnohem více otázek než odpovědí. Je to dokument vyvolávající zcela oprávněné obavy o budoucnost zdravotní péče o "mimozlínské" obyvatele Zlínského kraje.  

Zastupitelstvu města Kroměříže jistě nelze upřít, že se v hlasování shodlo na odmítavém postoji vůči navrhovaným změnám. Vzhledem k tomu, že Kroměřížská nemocnice nespadá pod správu města Kroměříže, ale je řízena Zlínským krajem, bylo jedinou přijatelnou reakcí vedení města energický a razantní odmítavý postoj se zavržením uvedeného dokumentu jako celku. Namísto toho jsme na jednání zastupitelstva byli svědky opatrné rétoriky starosty města, který spíše než jako obhájce zájmů občanů kroměřížska působil jako "obrušovač hran" a rozmělňovač ostrých odmítavých názorů, které zcela správně a výstižně zaznívaly z úst některých kroměřížských zastupitelů. Společně s místostarostou PhDr. Pavlem Motyčkou, Ph.D. moderoval starosta Mgr. Jaroslav Němec jednání zastupitelstva velmi diplomaticky a díky tomu se povedlo prosadit takové usnesení Zastupitelstva města Kroměříže, které svým obsahem ani formou zdaleka nereflektuje naléhavost situace!

Lze jen spekulovat, jestli je opatrné vyjádření ze strany vedení města dílem nedostatečného pochopení celé problematiky a potenciálních následků, nebo je to naopak zadání a cílená snaha o zmírnění kritiky postupu vedení Zlínského kraje.

Situace nevypadá optimisticky. Faktem je, že schválení zmiňovaného dokumentu je v dikci hlasování zastupitelstva Zlínského kraje. A v tomto zastupitelstvu sedí jen jediný představitel kroměřížska - PhDr. Pavel Motyčka, Ph.D. (KDU-ČSL). Bylo by tedy asi naivní předpokládat, že právě místostarosta Motyčka bude při jednání zastupitelstva Zlínského kraje okopávat kotníky svému stranickému šéfovi - hejtmanu Čunkovi.

Nemocnice je křehký "organismus" který dnes funguje jen a pouze díky velkému nasazení zdravotníků. Nemocnice nejsou přístroje ani budovy. Nemocnice jsou především lidé, kteří v ní pracují. Lidé, kteří jsou dnes ohroženým druhem. Dokáže je někdo ochránit?

MUDr. Pavel Červenka

prim.MUDr. Lumír Domes

MUDr. Lumír Francek ml.

MUDr. Lumír Francek st.

as.MUDr. Miroslava Hanzelková

as.MUDr. Oldřich Hejhal

prim.MUDr. Ivana Horková

MUDr. Richard Kreml

as.MUDr. Pavla Nádeníčková

as.MUDr. Jaroslav Novák

MUDr. Michal Plintovič

prim.MUDr. Moheb Rafi

MUDr. Andrea Spišiaková

prim.MUDr. Ivo Schindler

MUDr. Tomáš Šindler

prim.MUDr. Pavel Třeštík

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Růžena Chrasteková: Jsme nejhorší v řešení koronakrize? Plody špinavého politikaření opozice, za vydatné pomoci ČT

7:38 Růžena Chrasteková: Jsme nejhorší v řešení koronakrize? Plody špinavého politikaření opozice, za vydatné pomoci ČT

Urputná touha opozičních politiků znovu vládnout a znovu si přikloňovat, těch nových jít ve šlépějíc…