Přesto je české nemocniční zdravotnictví stále unikátní svou kombinací mimořádně vysoké úrovně kvality a jeho ve světě nevídané dostupnosti.

Jak je možné, že zásadně podfinancovaný systém nemocničního zdravotnictví je schopen poskytovat vysoce kvalitní a dostupnou zdravotní péči? Jediným možným vysvětlením je velké osobní nasazení zdravotníků, kteří jsou stále ještě ochotni trávit v nemocnici těžko uvěřitelné počty přesčasových hodin za zcela neodpovídající finanční ohodnocení.

Chod každé nemocnice je závislý na ochotě zdravotníků "skousnout" kombinaci vysoké míry zodpovědnosti, stresujících vypjatých situací, množství přesčasové práce a tristního finančního ohodnocení. Stabilita zdravotnických týmů jednotlivých oddělení nemocnice závisí na velmi křehké rovnováze, kterou dokáže ohrozit odchod byť jediného zdravotníka. V praxi jsou zcela reálné situace, kdy odchod jedné zdravotní sestry či lékaře způsobí nutnost uzavření části nebo i celého lůžkového oddělení.

V případě zdravotnického zařízení velikosti Kroměřížské nemocnice a.s., která může na trhu práce jen těžko konkurovat platovými podmínkami, jsou pro personální stabilitu důležité především vazby na lokalitu - jinými slovy kroměřížští zdravotníci pracují v místní nemocnici hlavně proto, že bydlí v Kroměříži a blízkém okolí. Jsou "vychováni" na zdejších pracovištích a mají ke Kroměřížské nemocnici osobní vztah.

V současné době poskytuje Kroměřížská nemocnice základní a specializovanou zdravotní péči v rozsahu a kvalitě, která plně odpovídá potřebám a nárokům spádového území nemocnice. Málo je znám fakt, že v České republice je 70% z celkového počtu ošetřených či hospitalizovaných pacientů ošetřováno právě v menších nemocnicích jakou je Kroměřížská nemocnice. Zbylých 30 % je ošetřeno ve velkých fakultních či krajských nemocnicích. Opačný je ale poměr finančních nákladů za zdravotní péči. Přibližně 70 % objemu financí za péči proudí do velkých nemocnic a jen zbylých 30 % se dělí mezi malé nemocnice.