Ľubomír Huďo: Na oltář růstu obětujte svobodu, suverenitu i zdraví. Evropští vládci kuli pikle v Bratislavě. Občane, mlč a konzumuj!

30.09.2016 18:01

Ľubomír Huďo upozorňuje na vytrvalou a u nás stále podceňovanou snahu zaprodaných evropských politiků nasadit nám okovy nadnárodní korporační mafie.

Ľubomír Huďo: Na oltář růstu obětujte svobodu, suverenitu i zdraví. Evropští vládci kuli pikle v Bratislavě. Občane, mlč a konzumuj!
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka USA na ambasádě v Praze

Ve slovenské metropoli, v rámci současného předsednictví Slovenska v Radě Evropské unie, si jen tak neformálně podebatovali ministři obchodu a eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová (ta je mj. hlavní bojovnicí za odzbrojení občanů členských států EU) o optimistických vyhlídkách Evropanů. Nová éra blahobytu a růstu totiž podle nich nastane v nejbližší době, jakmile obyvatelé členských zemí unie pochopí, že něco takového umožní právě liberalizace vzájemného obchodu se Spojenými státy a Kanadou.

Současně se v Bratislavě však sešli i aktivisté ze Slovenska a dalších evropských zemí, aby vyjádřili svůj nesouhlas s jednáním politických elitářů, jejichž kalkulace vážně ohrožují naše zdraví, práci, životní prostředí, zemědělství, veřejné služby a zbytky demokracie.

Vlna celoevropských protestů

Před bratislavskou schůzkou ministrů obchodu s eurokomisařkou projevili svůj odmítavý postoj k ekonomickému otroctví ve jménu růstu a zisku vyvolených též demonstranti v šesti německých městech od Berlína přes Hamburk po Lipsko, stejně tak v belgické metropoli Bruselu a v rakouském hlavním městě Vídni. Protestovali proti dohodám o volném obchodu, které chce Evropská unie uzavřít s Kanadou (CETA) a Spojenými státy americkými (TTIP).

Občanské a spotřebitelské organizace i odbory vyzvaly zástupce členských států Evropské unie, aby odmítli podepsat Úplnou hospodářskou a obchodní dohodu (CETA) s Kanadou. Kritizují její negativní vliv na životní prostředí, zemědělství, energetiku či pracovní právo. Právě touto dohodou se zabývali ministři obchodu na neformální schůzce v Bratislavě. A sešli se zde demonstranti z Německa, Rumunska, Maďarska a Slovenska. Vyzvali ministry EU, aby dohodu definitivně smetli ze stolu.

Občanské a spotřebitelské organizace považují dohodu za velmi kontroverzní. Petici proti jejímu schválení podepsaly více než tři milióny Evropanů a desetitisíce lidí proti ní protestovaly v ulicích evropských měst. Jednotlivá seskupení tvrdí, že CETA by ovlivnila veřejnou politiku prostřednictvím mechanismu řešení investičních sporů, nepřinášela by žádné výhody občanům Evropy a ohrozila poskytování vysoce kvalitních veřejných služeb.

Obávají se mnozí

Nesouhlas s podpisem obchodní dohody v navrhované podobě vyjádřila i Konfederace odborových svazů (KOS) Slovenské republiky: "Předpokládáme, že tato dohoda bude mít negativní vliv na práva zaměstnanců. Z toho, co víme, CETA ze zaměstnanců dělá jakoby občany druhé kategorie, kteří nemají v této dohodě garantovaná žádná práva. Na straně druhé, investoři, pokud bude nějakým způsobem předpisy omezované jejich podnikání, budou si moci i proti členským státům EU své právo vymáhat. "

Negativní postoj k dohodě CETA dala jasně najevo i rakouská organizace Přátelé Země: "Environmentální a zdravotní standardy a ochrana spotřebitele jsou vážně ohroženy. Hlavním cílem CETA je odstranit překážky a limity podnikání a obchodování. Jsou to například velmi striktní environmentální předpisy v EU, které nám nedovolují dát na trh produkty ohrožující životní prostředí nebo zdraví lidí a zvířat. CETA chce otevřít trhy a zajistit mnohem rychlejší uvádění potenciálně škodlivých produktů."

Kritici dohod o volném obchodu mezi Evropou a Kanadou i USA je přirovnávají k trojským koněm, které v sobě ukrývají hrozbu pro životní prostředí, zdraví, pro pracovně-právní předpisy a posilují nadnárodní korporace. Proto je v podobě nafukovacích exemplářů umístili před sídlo Komise EU. Na místě je tedy otázka, zda je správně obětovat kvalitu života v zájmu procentního růstu ekonomických ukazatelů a v čí prospěch vlastně?

Politiky zajímá jen jejich byznys

Vládní zmocněnec pro slovenské předsednictví v Radě EU Ivan Korčok tvrdí, že obchodní politika je něco, o co máme mimořádný zájem, protože je zdrojem hospodářského růstu a jednoznačným cílem je proto podpis dohody s Kanadou. Podle něj je CETA vyvážená a doprovázejí ji transparentní jednání, proto by podpisu dohody před summitem EU ? Kanada, který je naplánován na 27. října, nemělo nic stát v cestě.

Proces finalizace jednání a získání dostatečného souhlasu pro CETA je prioritou i pro slovenské předsednictví v Radě EU. Slovenští politici chtějí tuto dohodu prosadit. Ministerstvo hospodářství SR potvrdilo, že v oblasti společné obchodní politiky budou prioritami slovenského předsednictví v Radě EU jak ukončení schvalovacích procesů a příprava k podpisu CETA, tak i jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi EU a USA (TTIP).

Klička přes národní parlamenty

Evropská komise (EK) změnila svůj záměr, že by dohodu nemusely schválit národní parlamenty. V Bruselu nejprve převládal názor, že CETA je čistě právní záležitost, která je celoevropskou doménou, tedy její výlučnou sférou. Europolitbyro však nakonec souhlasilo, že ji budou schvalovat i národní parlamenty. CETA vstoupí do předběžné platnosti schválením kvalifikovanou většinou v EU.

Znamená to, že potřebuje získat souhlas 16 parlamentů z 28 zemí, v nichž žije 65% obyvatel EU. Obecně se nepochybuje, že se to podaří. Počítá se s kladným stanoviskem členů EU ze střední a východní Evropy a většiny na západě a severu kontinentu. Souhlasit musí vlády členských států a také europarlament. Smíšená smlouva, čili souhlas ze strany národních parlamentů, dává možnost Rumunsku a Bulharsku tuto dohodu politicky zablokovat ve snaze vyřešit vzájemné spory s Kanadou ohledně režimu víz pro jejich občany. Obě balkánské země si stěžují, že Kanada proti nim používá jiný vízový režim než k zbytku EU.

EU a političtí zastánci obou transatlantických obchodních smluv tvrdí, že jejich cílem je snížit a zrušit obchodní sazby, odbourat různé regulační překážky a zjednodušit administrativní postupy, zatímco jsou dohody šité na míru nejen velkým společnostem a korporacím, ale i malým a středním podnikům. Dohoda CETA by měla odbourat 98 procent stávajících celních tarifů mezi EU a Kanadou.

Bruselská klika ve spolupráci s Washingtonem a Ottawou odmítá kritické hlasy o ohrožení sociálního systému v Evropě a snížení norem na ochranu spotřebitele, životního prostředí a zdraví.

Eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová jde na to takticky a obhajuje CETA s tím, že kombinuje ekonomické údaje zároveň s předstíranou snahou nevykašlat se na obyčejné, řadové Evropany. Podle ní dohoda s Kanadou každoročně ušetří firmám stovky miliónů eur na celních a dalších poplatcích. V podkladech pro média je v prvním roce uvedena částka 400 miliónů eur, postupně by měla vzrůst až na 590 miliónů eur ročně. Současně Malmströmová ujišťuje veřejnost, že Brusel nesleví ze svých bezpečnostních a zdravotních standardů či ochrany zákaznických práv.

Co nesmíme o mafii vědět?

Alfred de Zayas, nezávislý expert OSN na lidská práva, vydal v červnu tohoto roku prohlášení ohledně tří mezinárodních obchodních dohod - TTIP, globální TISA a CETA. Jeho úkolem bylo zjistit, zda jsou v rozporu s mezinárodními zákony a dohody tvrdě zkritizoval. Expert žádá evropské státy, aby respektovaly své závazky v oblasti lidských práv:

"Dohoda o lidských právech zahrnuje závazné povinnosti, které musí státy splnit. Nesmí odsouhlasit dohody, které omezují, obcházejí, tvoří překážku nebo znemožňují plnit povinnosti vyplývající z dohody o lidských právech. Obchodní dohody by měly být ratifikovány až po vyhodnocení lidsko-právních, zdravotních a ekologických následků, což se v případě TTIP a CETA nestalo."

Michael Morris, autor knih Co nesmíte vědět! a Co nesmíte vědět! 2, se mimo jiné věnuje fungování peněžního systému, eurozóny a odhaluje ekonomické a politické pozadí společnosti postavené na stínové vládě mocenských skupin. O dohodách o volném obchodu, které ze všech sil hájí euroúředníci i pátá kolona nadnárodních zájmů v jednotlivých státech Evropy, má jasnou představu:

"TTIP a CETA nejsou dohodami o volném obchodu, ale smlouvami určenými na zrušení demokracie, svobody slova a lidských práv. Nevytvoří nová pracovní místa, ale místo toho pracovní příležitosti ve velkém rozsahu zruší. V případě TTIP a CETA jde o tajné smlouvy mezi Evropskou unií, USA a Kanadou s cílem zrušit národní parlamenty, zákony a nařízení. Veškerá moc parlamentů bude převedena na nadnárodní, tedy americké velké koncerny. Žádná evropská země nebude moci bez svolení těchto koncernů vytvářet nové zákony a nařízení. Mimo jiné bude zrušeno i národní soudnictví a zastavena podpora kultury. Na řadě je privatizace vodních zdrojů a banky získají ještě větší pravomoci než mají dosud."

Nadnárodní podniková klientela mafie se snaží prostřednictvím politiků a médií nalákat ohromujícími čísly a údaji o budoucí ekonomické prosperitě naivních občanů do chomoutu novodobého otroctví. Naštěstí nepanuje na starém kontinentu absolutní naivita a otupělost,  naopak roste odpor. Ale to to je jen začátek náročného zápasu s nenasytným molochem, spolu s vizí na změnu hrozivé budoucnosti konzumních a nesvéprávných bytostí.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…