Poslouchal jsem je pravidelně každý den. „Lubo, jsou zprávy!“, volávali na mě dlouhá léta rodiče, manželka i děti, protože věděli, že kdybych tenhle pořad zmeškal, měl bych po náladě a vyčítal jim, že mě ke zprávám nezavolali. Ovšem teď, co tyhle zprávy, pane Šámale, vedete vy, už o ně nestojím. Teď je pro mě sedmá hodina večerní hodina jako každá jiná, protože na lži a na lháře si nepotrpím. A není to dokonce ani hodina jako každá jiná, protože teď je pro mě sedmá hodina spcifická v tom, že v tenhle čas musí televizor zůstat hluchý. Samozřejmě, ve zprávách se lhalo i za nacistů i za komunistů, ale propánakrále, tyhle režimy si přece nehrály na svobodná média ve svobodné zemi, jak si na ně hrajete vy.

Šlo o totality, které svou totalitu dávaly otevřeně najevo, budeme vám lhát, protože to vyhovuje naší ideologii, říkaly nám ty režimy v řádcích i mezi řádky – a bylo to samozřejmě tragické, ale bylo to v jistém smyslu i otevřeně chlapské. Ale vy, pane Šámale, a celá ta vaše ekipa, nám lžete, ale tváříte se, že nikoliv, že nám říkáte pravdu. Jste licoměrní tak, že z vás ta licoměrnost až kape a jste od ní slizcí.a tou slizkostí od sebe posluchače odpuzujete tak, jak se to v naší moderní historii dosud žádnému médiu nepodařilo.

Nelžete samozřejmě jen tak obyčejně, ale ať už jste si toho vědomi, či ne, lžete podle mustru, který vám a všem dalším svým nástupcům, stanovil Joseph Goebbels. Při čemž jste si z jeho tří zásad nelhat, zakrývat a odvádět pozornost - a zase ať už vědomě či nevědomě o tom, že napodobujete Goebbelse - vyloupli jako zásadu nejúčinnější zásadu zakrývat. To, co se nehodí vám, coby hlásné troubě havlistů a pražské kavárny, prostě zakryjete – a máte prakticky po šichtě. Stanovili havlisté, že všechno na východ od nás je zlé a od ďábla, a vše na západ od nás dobré a šlechetné? Dobrá, pak pro vás není nic posvátnějšího, než všechna fakta, která by této „pravdě“ odporovala, zakrýt, čili zamlčet.