Účinnost incidentu na stadionu Partizanu v Bělehradě spočívala v jeho jednoduchosti. Podle vyjádření kostelníka nedalekého chrámu někdo vylezl na kupoli kostela a umístil tam dron, tedy něco jako malou helikoptéru na dálkové ovládání, na ni upevnil dvě lanka, ta ve spodní části propojil vodorovnou lištou a na ní navlékl vlajku.
Na látce byl vytištěn obrys území Velké Albánie a portréty dvou vůdců, kteří se zasloužili o nezávislost současné Albánie, která byla vyhlášena před první světovou válkou.
Většina balkánských národů má svou velkonárodní myšlenku. Na rozdíl od ostatních je idea Velké Albánie poměrně aktuální. Obrys území, který byl znázorněn na vlajce, která se vznášela nad hrací plochou v Bělehradě, zahrnuje jednak spojení Albánie a Kosova, k tomu jižní Srbsko, polovinu Makedonie, velkou část Černé Hory a severovýchodní Řecko včetně ostrova Korfu.
I když kromě stále užšího propojení Albánie a Kosova nic z toho není geopoliticky reálné, ale to těm Albáncům, kteří sympatizují s velkoalbánskou myšlenkou, nevadí.
V předvolebním boji v Albánii se touto ideou operuje pravidelně. Na popularitě velkoalbánskému projektu přidalo také před dvěma lety 100. výročí vyhlášení nezávislosti Albánie, jakou známe dnes.
Důsledky činu, ke kterému se Albánci v Bělehradě odhodlali, jsou dvojího druhu.
Jednak politické. Albánie a Srbsko, to je totiž něco jiného než Kosovo a Srbsko. Albánie je multikonfesní zemí na březích Jadranu a Jónského moře, se Srbskem bezprostředně nesousedí a má s ním veskrze korektní vztahy.
Jinak je to s Kosovem, obývají jej hlavně Albánci, a ti se od Srbska jednostranně odtrhli. Pokud se tedy někdo odhodlal při fotbale k provokaci s létající vlajkou, mohl zničit ve vztazích Albánie a Srbska hodně.
Z pohledu bezpečnostního je jasné, jak nebezpečný čin s dronem na stadionu byl. Balkánský fotbal je plný incidentů, rvaček a násilí a tento incident mohl vyvolat vlnu emocí, která by se ani nedala zastavit. Co by u nás třeba prošlo jako přestupek nebo hloupý vtip, na Balkáně má úplně jiné souvislosti.
Ten, kdo let dronu nad trávníkem vymyslel, si tohle všechno musel dobře uvědomovat. Srbsko teď uvádí, že o incidentu vědělo pár hodin předem. Vyjadřuje se k tomu i předseda vlády, který tvrdí, že s předstihem obvolával představitele Evropské unie.
Podle Bělehradu jde o přesně mířenou provokaci a o pokus ukázat Srbsko jako nebezpečnou a nestabilní zemi. Z reakcí, které následovaly, pak je zřejmé, že pokud šlo o provokaci, tak Srbsko se vyprovokovat nenechalo. Což je v balkánských poměrech jedině dobře.
Ať je politika jakákoli, ať Albánci mají nárok na svůj veliký stát, nebo ne, jedno je jisté. Z hlediska sportovního jde o čin jednoznačně odsouzeníhodný.
Delegát UEFA musel uznat, že situace byla na stadionu tak vypjatá, že zápas nemohl pokračovat. Vlajku totiž sundali srbští hráči, což vzbudilo nejen na trávníku vášně.
Jejich kapitán pak uvedl, že hráči jsou tu kvůli fotbalu, a tak by to mělo i zůstat. Podle jeho slov to bylo albánské mužstvo, které odmítlo pokračovat ve hře. To nikdo v tuto chvíli neověří. Do Tirany se albánští fotbalisté však vrátili po nedohraném zápase s úsměvem na rtech.
Pro humor tu ale místo není. Protože tohle není fair play.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
