Aj Wej-Wej je problematická postava. Své dílo vybudoval v komunistické Číně, kde prý byl i členem Ústředního výboru komunistické strany. Když na západě zjistil, že Čína není v módě a že „frčí“ intelektuální levice podporující vše nestandardní, dostal se do problémů s vlastní zemí. To, že mu byl nakonec vrácen pas svědčí o tom, že se s nimi nějak domluvil. Dobře známe z totality tento druh domluv. Zkrátka Aj Wej-wej dělá všechno pro to, aby byl slavný a bohatý.
Národní galerie Aj Wej-wejův „mezinárodní tahák“ opravdu ještě neměla a to jí ctilo. Ředitel Jiří Fajt nejen, že nerozumí současnému umění, ale je ze stejného těsta jako Aj Wej-wej. Jde mu také jen o moc a peníze. Jeho devastující hospodaření v Národní galerii se provalí jakmile zmizí z Ministerstva kultury farizejský Herman, který nad ním drží ochranou ruku.
Považuji Fajtovo hledání cizích „stars“ za tvůrčí impotenci. Česká Národní galerie by měla v prvé řadě pečovat o české umění a prezentovat ho světu a ne přebírat vyčichlé hvězdy.
Silácký Aj Wej-wejův projekt předimenzovaného uprchlického člunu nemá s uměním nic společného, je jen trapnou politickou agitkou a ukazuje jak hluboko klesla Národní galerie a jak daleko se vzdálila svému poslání českého muzea umění.
Zdroj: milanknizak.com
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV