Ale jak se záznamy hovorů objevují na denním světle, značný podiv vzbuzuje cosi doslova každou chvíli. Nejnověji to, že dnes, kdy se o Bémovi a jeho případném setrvání ve straně i v klubu poslanců ODS mělo rokovat na stranickém grémiu, bývalý primátor zmizel. A svému nástupci Bohuslavu Svobodovi, nyní i předsedovi pražské buňky strany, sdělil SMS zprávou, že je na cestě do hlavního města Gruzie.
Teprve když média zjistila, že coby poslanec takovou misi neměl naplánovanou a nikdo z jeho okolí o ničem nevěděl, ukázalo se, že se někdejší specialista na protidrogové otázky účastní ve Tbilisi konference k této problematice. Samozřejmě se ale Bém měl z kongresu omluvit a debatovat se spolustraníky ve chvíli, kdy on konkrétně ohrožuje stranu na nejvyšší míru.
Ztratil snad po Janouškově neuvěřitelném pátečním lapsusu nervy? Na prvý pohled to tak vypadá. Ale vždy velmi sebevědomý ex-primátor dost možná jen v ústraní konsoliduje síly k další obraně. A třeba si říká, že do pražských čachrů je za léta zataženo tolik lidí, aby byla dostatečná snaha všechno přece jen nějak přidusit a na nějakou chvíli bude lépe vyhnout se novinářům a podobně. Hospodářským novinám v pondělí ještě stihl napsat, že odposlechy jsou neuvěřitelné svinstvo a on prý bude bojovat do posledního dechu. Cynik by možná poznamenal, že to jsou slova Muammara Kaddáfího.
Protože zamést případ pod koberec tentokrát asi už nepůjde. Petr Nečas si toho musí být vědom, a měl by se urychleně rozhýbat k činnosti. Opakovat, že s pražskou ODS Bémovy éry neměl nynější premiér nic společného a že se mu tehdejší praktiky, o kterých snad občas něco zaslechl, nikterak nezamlouvaly, to je velmi málo. Jistě, ve hře je hodně, možná rozklad strany, a tedy pád vlády, a ODS hrozí možná na léta odchod do opozice. Zásadně tnout do prorostlého klientismu by Nečase asi stálo v první chvíli mnohé. Ale zároveň se před ním otevírá doslova historická šance pokusit se zásadně napravit nemocný systém. Pokud by se toho odvážil a dokonce uspěl, nebyl by vůbec bez nadějí na návrat do nejvyšších funkcí. Nadto by mohl nalézt spojence i u hlavního politického rivala, neboť očista ODS by zřejmě dopadla i na sociální demokraty, u kterých se o rozbití kmotrovských vazeb snaží současný místopředseda Jiří Dienstbier a nesporně má v tom směru podporu jak části strany, tak voličů.
Pokud jde o samotného Pavla Béma, ten by ovšem měl přinejmenším rezignaci na poslanectví i členství ve frakci nabídnout. Konec konců, možná to další zprávou z Gruzie ještě učiní, však uvidíme. Je to člověk nesporně inteligentní, a tedy tuší, že si pozornější čtenáři přepisů jeho telefonátů s Janouškem už povšimli, jak z nich Bém působí. Totiž zdaleka ne jako kdosi ovládaný nebo vláčený. Mnohem spíš se zdá, že hrál s Janouškem přinejmenším rovnocennou roli a vzájemně se doplňovali. V některých případech se Janouška sice ptá na radu či postup, zřejmě tehdy, když se v tom či onom problému personálně či jinak tolik neorientoval. Ale jindy zase on je tím, kdo úkoluje, a dokonce se vzteká, že to nejde tak svižně a hladce, jak si to představuje.
Doslova výbušné hovory sice k dispozici nejsou, neboť ty se odbývaly přes zakódovaný mobil, na který byla i BIS krátká. Ale přesto se Bém nemůže stavět do pozice pouhého Janouškova partnera z golfu, kterému jak kdysi prohlásil, by i svěřil své děti. A se kterým sice tu a tam o čemsi pražském nezávazně hovořil, ale o Janouškovo podnikání se nikdy nezajímal.
Ve skutečnosti musela být jejich kooperace úzká, je evidentní a bagatelizovat nejde. Stejně jako lze naopak očekávat, že deník MF Dnes má v záloze ještě další telefonáty, které bude postupně zveřejňovat, a že kauza zkrátka nemůže hned tak utichnout. Bém, ať dobrovolně či nedobrovolně v ODS bude muset skončit, stejně tak i ve sněmovně. I když k tomu ho nikdo samozřejmě přimět nemůže.
V téhle chvíli už o něho vlastně příliš nejde – na tahu je ODS. Která se bude muset ptát na leccos také svého bývalého šéfa Topolánka. Ten totiž v roli premiéra záznamy, pokud pochází z BIS, a o tom zřejmě není pochyb, zaručeně dostal do rukou. Je tedy na místě otázka, proč první muž exekutivy státu praxi kšefty v metropoli nezarazil a Béma a další nesmetl. Jeho vyjádření k médiím, že na odposlechy a jiná „kompra“, tedy řečí politických zákoutí kompromitující materiály, přece dávno upozorňoval, ale novináři se o ně nezajímali, teď to tedy zase nezajímá Topolánka a nazdar, poklona, přece nemůže stačit.
Je sice přesně v expremiérově stylu, ale občanům, a to zdaleka ne jen hlavního města, to také samozřejmě nestačí. Stejně jako Nečasova zatímní nerozhodnost. Která jej přitom každým dnem ohrožuje mnohem víc, než si zřejmě umí představit. A lidé se už také smějí hlavám řady regionálních politiků ODS v písku. Než se kauza Mazánek-Kolibřík přežene, mohli by se v něm totiž velmi snadno udusit.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
