V případě, že to ta 5-1 vládní koalice & její loutkovodiči z krajiny za zrcadlem dávno už předem nemají nastaveno (a zajištěno) nějak jinak – včetně výsledku podzimních voleb do Sněmovny a dalšího směřování naší vlasti (sic!) ve stylu „volným pádem na dno Macochy, a to přímo hubou na držku“ – a kdo tu prokazatelně vyloučí, že už to tak nastaveno a zařízeno není?!? – pak je postup 5-1 vládní koalice a jejích lodivodů (podle mínění vox populi) „na Chocholouška“ – když přinejmenším už vykazuje zcela evidentně jasné znaky hazardu při totální ztrátě orientace a soudnosti. Přičemž tu ani nelze uvažovat o nějaké sebekontrole, sebereflexi, odpovědnosti, právním vědomí, či vědomí vůbec, apod. Alespoň tak to vidí vox populi – a už nejen vox populi (vč. ciziny a nejen té ciziny velmi blízce okolní = dle vox populi to CZ „Palermo“ už je za humny a tam jen tiše závidí té zdejší 5-1 vládní koalici a té její zmáklé státně politické praxi).

Nemá smysl tady ztrácet čas, energii a místo k rekapitulacím 5-1 koaličních veletočů na centrifuze jejích průšvihů z předchozích týdnů, dnů a hodin. To ponechme médyja mejnstrýmu a jeho bulvárním pavlačím. A chce to i nedat se zmást, ani odvést svou pozornost rovněž od toho, co se dělo, děje a bude dít na pozadí toho startéru (čili v mediálním hantecu řečeno „otvíráku“) toho seriálu afér, ergo causy Bitcoin/BIScoin   ODS & spol., jak si to mimo jiné pojmenoval vox populi (hlas lidu – hlas Boží).

V důsledku toho „otvíráku“ už tu běží další aféry s tím související. A řada dalších asi ještě bude následovat. A to až do termínu těch říjnových voleb. A chce to i nenechat jen tak lacině odvést svou pozornost ani od prolongace problému s novou ministryní spravedlnosti, kde hned od počátku, co to prasklo, je snaha zúžit a bagatelizovat to jenom na dílčí (a zjevně ve svých důsledcích i menší) aféru tzv. „lžimagisterskou“, tj. o těch dlouhodobě neoprávněně používaných titulech. Je za tím totiž další a zřejmě větší a nebezpečnější problém. A to nejen pro Evu Decroix, ale i pro ODS, i pro celou vládní 5-1 koalici, ale i pro další subjekty (instituce, úřady, ale i fyzické osoby), na něž by se mohla vztahovat nějaká z forem tzv. součinnosti (což – jak známo – je terminus technicus trestněprávní).

Jak už bylo zmíněno v mé glose (k tématu) ve čtvrtek 19. června, a jak bylo následně už během pátku a dále konstatováno také názory nezávislých, i opozičních právníků, tak ta domněnka z té mé čtvrteční glosy je právně relevantní. Jde tu především o to, že Eva Decroix (bez ohledu na titul Mgr. a možnost jeho použití) už delší dobu – tj. už několik let provozovala svou činnost advokátky ve své vlastní advokátní kanceláři. Je tu ale rozpor s faktickou podmínkou („bez níž nelze“ – jak říkají právníci) a tou je to, že advokátní praxi v ČR může provozovat pouze osoba, resp. osoby, mající úplné právní vzdělání, odpovídající daným podmínkám platného právního rámce. No a jak dnes už prokazatelně a zcela zjevně vyplývá z dotčených faktů a skutečností, tak zde v tom směru v případě Evy Decroix nedošlo ke splnění právě této nutné podmínky. A ten problém tady má hned několik rovin, které by si leckde leckdo mohl uvědomit, a na které by kdekoliv kdokoliv mohl poukázat, a to zcela logicky v souladu s vývojem a se stavem dotčené věci a jejích souvislostí. Tak například a jen tak namátkou:  

1. Česká advokátní komora (ČAK) povolila Evě Decroix získání oprávnění k výkonu advokátní činnosti, a připustila pak i to, aby Eva Decroix tu svou advokátní kancelář provozovala. Problém zde je také v tom, že k tomu dojít nemělo, což si ČAK měla uhlídat. A z hlediska odpovědnosti je fuk, zda šlo „jen“ o nedbalost, či o úmysl (sic!) ať už ze strany ČAK, či ze strany Evy Decroix, anebo z obou stran, apod.

2. Právně erudovaná osoba (z hlediska genderu ať právník, či právnička), která má ambice poskytovat právní služby „na vlastní noze“ státem určenou obligatorní formou provozování činnosti advokáta, resp. advokátní kanceláře, tak taková osoba by měla – respektive musí vědět, jaké podmínky k dosažení advokátní praxe musí splňovat, včetně právního vzdělání na zákonem dané úrovni (tj. zde v ČR je to přinejmenším úplné právní vzdělání – ergo s magisterským titulem). A pakliže toto dotčená osoba neví, anebo ví, ale nedbá, pak je to její dost podstatný problém. A to jak morální (tj. v rozporu s dobrými mravy de facto i de iure), ale i odborný. A krom toho i problém s tzv. good will – což je nejen v advokacii něco jako „hřích profesně smrtelný“. Aby k tomuhle nedocházelo, to musí zajistit právnické fakulty při výchově budoucích právníků, advokátní komora ve fázi procesu vzniku advokátní praxe (tzn. povolení a následné kontroly jejího průběhu, vč. kárných pravomocí, apod.), a dále pak rovněž i příslušné spolupůsobící správní úřady a státní orgány. Jak známo už např. z historie Vatikánu, tak jednou do funkce papeže zvolili ženu (pak se to provalilo, a od té doby má ta „volební“ židle díru – a volitelé se musí sehnout a na vlastní oči přesvědčit). Byl to takový vatikánský paradox, „viďte Vaňku“, nicméně zdá se, že ČR by se teď mohla ve světě proslavit ještě víc, než BitBIScoinem, než se zatím už proslavila, a to právě tou obdobou toho faktoru „fraucimóru“ – až vyjde najevo, že tu po léta provozovala advokátní praxi ve své advokátní kanceláři žena, která podle předpisu nemá právní kvalifikaci, takže nemůže být advokátkou. A nota bene – jako mediálně bulvární bonus – že tato žena se dokonce stala ministryní spravedlnosti poté, co ji do funkce navrhl předseda strany a vlády ČR, a následně ji do té funkce jmenoval prezident republiky. Nikdo se pak všem bulvárním bulvárům světa nemůže divit, že sólokapra toho druhu a rozměru tu budou těžit až do mrtě vytěžení. A kdo za to může? (Ptá se logicky vox populi v pointě tohoto bodu.) „To jsou paradoxy, viďte, Vaňku.“  

3. Někdo z právníků tady v nějakém víceméně nezávislém resp. nebulvárním médiu ve své glose srovnal dotčený případ Evy Decroix s aktuálním případem odněkud z Vysočiny (a helemese – „Havlbrod“ a Jihlava jsou nedaleko – zdá se nejen co do kilometrové a jiné vzdálenosti), přičemž uvedl, že těm podvodníkům, co si hráli (už pár let, než jim na to přišli) v Havlíčkově Brodě na zubaře, tak těm prý hrozí až 8 let nepodmíněně u trestního soudu. Tím ten právník, co napsal tu glosu, v podstatě dost elegantně přehrál i dotčenou aféru Evy Decroix do kurtu trestněprávního. Čili teď asi bude on (i celá veřejnost) čekat, co na to orgány činné v trestním řízení (logicky už v procesním institutu jejich pravomocí a povinností ex offo, aneb z úřední povinnosti).            

To jeho srovnání v daných souvislostech by mělo stačit lidu obecnému. A příslušným orgánům stačit musí (jak by logicky kdekoli kdokoli mohl konstatovat), jelikož ex offo.

4. Při nečinnosti, pasivitě, anebo při činnosti v nesouladu s právem, bono mores, aj. principy právního státu v demokratické společnosti, by se ty příslušné kompetentní a tedy i povinné orgány aj. osoby, mohly ocitnout v té už dříve zmíněné součinnosti (a to je stav poněkud nezáviděníhodný – posuzuje a event. i trestá se totiž stejně, jako ten delikt, k němuž se váže). A mohlo by se to týkat i některých politiků.  

Zatím nemá smysl tady dělat nějakou další právní osvětu. Teď jsou na řadě dotčené orgány. Veřejnost – nota bene právě teď – to bude sledovat, a do termínu říjnových voleb si to jistě sama přebere, a podle toho se pak i zachová u volebních uren. A vox populi k tomu nepochybně řekne své, a to jak průběžně, tak i potom. A nebylo by ani divu, kdyby vox populi – vox Dei očekával od (zejména opozičních) politiků iniciaci svolání další mimořádné schůze Sněmovny, kde by i tuto „advokátní aféru“ měla vysvětlit jak celá 5-1 vládní koalice, tak především předseda strany a vlády Fiala, ministr vnitra Rakušan, ministryně spravedlnosti Decroix (v kumulaci střetu zájmů), i ministr školství Bek, ale logicky také prezident republiky Petr Pavel, který právě na návrh Petra Fialy jmenoval právě do té funkce Evu Decroix a měl by tedy logicky na té mimořádné schůzi Sněmovny sdělit svůj postoj k této velmi závažné problematice – a to jak všem poslancům, tak hlavně (prostřednictvím obrazovek všech hlavních televizí v čele s ČT v přímém přenosu) i občanům, voličům a daňovým poplatníkům – ergo všemu našemu lidu, z něho v ČR pochází veškerá moc v tomto státě (podle ústavy a ústavního pořádku). To by jistě občané od prezidenta čekali. A historickým faktem v zemích Koruny České, (nyní tedy v ČR, tradičně ergo „srdce Evropy“) lid a národ vždycky třídil krále i prezidenty a další vládce podle toho, jak se vyprofilovali k pravdě podle Mistra Jana Husa, i podle Jana Amose Komenského, a podobných velikánů vyššího principu mravního, v němž neobstál ani cumbefél „pravdoláskař“ Havel po roce 1989 a dodnes mu to lid a národ nezapomněl. Tak tedy jménem vox populi (vox Dei) ex generále NATO („na co?“) Petře Pavle: „Hic Rhodos, hic salta.“        

A ty zlomové sněmovní volby začátkem října se nezadržitelně blíží. A z těch zhruba 100 dní se s každou půlnocí odečte jedno číslo. Je to skoro asi tak, jako by například někdy kolem roku 1985 nějaký tehdy například velitel roty průzkumáků tehdy třeba na vojenském letišti třeba v Prostějově takzvaně stříhal metr, než se časem dostane (už v hodnosti generála) na druhou stranu barikády v EU centrále NATO v Bruselu…