Pavel Foltán: Hin sa hukáže, kdo z nich

15.01.2021 10:08

I stalo se, že někdo do e-prostoru vypustil, a někdo poté rozšířil (to vědí - „tady se hned všechno rozkecá“) toto: „Spolu s KDU-ČSL a TOP 09 svoláváme mimořádnou schůzi, která se bude zabývat korespondenční volbou ze zahraniční, protože i občané ČR žijící v zahraničí by měli mít právo projevit svůj názor ve volbách.“ Jaksi na první pohled velmi jakoby „demokratická“ větička, že. Jenže (už a nejen z hlediska elementární logiky) je zcela irelevantní, nepřípadná a bezpředmětná. Třeba už jenom z toho důvodu, že všichni ti „občané ČR žijící v zahraničí“ to své „právo projevit svůj názor ve volbách“ přece už dávno mají = možností volit na příslušném úřadu, který v dotčené zemi zastupuje zájmy ČR a také vykovává diplomatickou, resp. konzulární agendu. Takže, řečeno s Hamletem - co je „to, oč tu běží“? Jde o to podsunout lidu právě to slůvko „korespondenční“ a doufat, že to pod kovidovou mlhovinou, „hustou tak, že by se dala krájet“ projde v tom zmatku a nepřehlednu tsunami výjimek z těch všech možných i nemožných cumbefélů v režimu stavu nouze, kde už tou legislativní agendou prošlo ve zkráceném řízení ledacos, a kdo zná tu anekdotu „vraj volačo sa chystá“ … (no comment). Přičemž leckdo leckde by možná mohl nabýt dojmu, že dle technologie antického dramatu by ve fázi katarze krize resp. krize katarze, když mráz vychází z kapitolu, žoldácká kobyla nakopla k maejdanu v srdci ojropy yes sir! No …

Pavel Foltán: Hin sa hukáže, kdo z nich
Foto: archiv
Popisek: Pavel Foltán
reklama

Takže to bychom jaksi měli tu první rovinu „henté oné“ pitoreskní problematiky.

A co ta druhá rovina? Inu, logicky selským rozumem vzato: Když právě teď a tady ta „druhá strana barikády“ (?) nepochopí pozadí té hlášky z filmu „zvedněte tu rukavici … a je to tam … zvedněte tu rukavici“ tak už je od jejich namočení při „variantě brod“ neuchrání ani henté oné rituálně krátké nohavice (ani coby jistý symbol čehosi, že). Neboli - ta první (?) strana teď sama jakoby gratis nabízí té druhé (?) straně „henté oné“ pomyslné barikády nahrávku na smeč ve stylu majstrštyku, co se jen tak nevidí. A má to asi právě teď a tady i svou symboliku. (No comment.)  

Dneska už to asi jen málokdo z nich osobně pamatuje. Ale když se ještě kdysi dělaly ty politické dohody na pozadí (ještě před tou fází „anděl s ďáblem v těle svádí ďábla“) u mariáše, tak extraligoví hráči znali zásadu, že „když nevíš, tak si trumfni“. Ostatně - pro příklad - i takový Albrecht z Valdštejna (noticka zjevně nejen pro pány senátory) nezřídka používal stejnou taktiku - když si nebyl jistý podporou na politické mapě, tak si (prostě a jednoduše) nechal vyslovit důvěru. A bylo jasno. Jenomže to předpokládá talent - politickou rozvahu, odvahu, akceschopnost, atd. Valdštejn toho všeho měl ve vrchovaté míře - řečeno s panem Werichem: „Proto ho taky zabili. Za chytrý nápady se zabíjí. Za blbý nápady se nezabíjí. Kdyby se zabíjelo za blbý nápady, to by bylo bytů volnejch …“ J

Čili právě teď a tady opět logicky, ačkoli „jen tak zlehýnka, ledva coby vánkem“ by ta druhá (?) strana barikády měla oplácet stejnou mincí. Stačí jen zvednout tu rukavici té ideální nahrávky na smeč. Stačí jen dobře rozpohybovat dění v okolí legislativních agend a správně akcelerovat zákonodárnou činnost ke změně volebního systému na (už od počátku kýžený a - otevřeně bez bázně a hany řečeno - nepochybně nutný) většinový volební systém. Během tohoto v pořadí 8. volebního období k tomu bylo už pár nějakých víceméně reálných šancí, ale takhle přímo (a nota bene) na rodinném stříbře exkluzívně ložená příležitost (jako je právě teď a tady) k tomu ještě nikdy nebyla. Kdo je od fochu (bez viny), ať hodí mozkem a zkusí zapátrat v paměti. J Asi by nebylo divu, kdyby posléze zcela objektivně dospěl k podobnému (ne-li přímo ke stejnému) závěru. Ale to je v tomhle dílčím segmentu dané problematiky část pouze subjektivní. Zatímco nám (a zejména pak i veřejnosti) jde o hledisko i výsledný zájem objektivní - a to především a zcela nepochybně a vždy - už z principu. Samozřejmě.

A co ta třetí rovina? Nepochybně se vyrojí henten oný kometí ocas oponentur holubí letky & spol., že se to nemůže podařit, že se to už ani nedá stihnout, že je to blbost, atd. atd. atd., a tak všelijak podobně. I s tím - a právě s tím se počítá. Nicméně právě tenhle vzkaz je pro kreativce a lodivody píárka z té druhé (?) strany barikády. Ani na chvilku bych si nedovolil pochybovat, že mají zcela jasno i v tom, že právě tahle hra - právě tahle hláška v rámci téhle hry - jim přihrála do ruky všechny štychy, takže je to ložený buď na 107 v červenejch, anebo na durcha. Stačí si vybrat. Ale před tím si to i dobře spočítat.

Totiž (jako v píárku i jinde vcelku nezřídka popřípadě i obvykle) henten oný první plán může posloužit jen coby kulisa, přičemž podstatné je to, co se hraje v zákulisí - v tom druhém plánu. Že? Anebo ne? Inu …

Občan, volič a daňový poplatník není hňup. A nota bene v tuzemsku. Mimochodem, v jedné své knize (o Karlu Krylovi, který byl ve znamení skopce) jsem zmínil, že když beran couvá, tak nevyklízí pole, ba právě naopak, chystá se k útoku. No a ten, kdo to neví, je v nevýhodě. Zkuste se sami potrkat s beranem. (Čelem k masám.) Už tu není mnoho z těch píáristů těch politických subjektů (a už tu není ani moc těch politiků v té aktivní „službě“), co by osobně aktivně pamatovali ten dějinný přelom z 60. do 70. let minulého století. Naše generace to pamatuje. A část z té naší generace ví, o čem to bylo, a jaký je z toho odkaz pro budoucnost národa. A přestože i ta zparchantělá část z toho pronároda ještě přežívá, tak (všeho do času) už jen kope v kobylí agónii. My si dobře pamatujeme rozměr a sílu metody pasivní rezistence, kterou má tenhle národ v genech. V tom roce 1968 se většina těch dnešních PR mejkrů těch politických stran a hnutí ještě ani nenarodila. No a rovněž v těch rozhodujících politických postech ten rozměr, smysl a řád té doby pamatuje už jen málokdo. A jenom jednotlivci z nich se právě tomuhle národnímu odkazu nezpronevěřili ve svůj osobní zištný prospěch. Inu, zrádců, podvodníků, manipulátorů, licoměrníků a podobné havěti je tu přehršel - jistě - vždycky tu byla, to známe a umíme si s tím poradit, když přijde na věc a když „doba otěhotní časem“. Ani s tím tenhle národ žádný velký problém nemá.

Údajně prý kdosi kdesi už měl zaslechnout, že leckdo leckde měl mít pocit, že někdo někde slyšel, jak jedna paní povídala, že prý tu globál pandemik propagandu zgruntu vyvětrá průvanem jak za mlada. Prý byla klasicky vzdělaná, takže prý snad měla říct něco jako latinsky, jestli cosi jako „de fenestra“ anebo co. Tomu už ti dnešní píáristi nerozumějí, oni to už neznají. A zdá se, že stejně prabídně (z hlediska oprávněných zájmů veřejnosti) je na tom prý snad i ta nyní kdovíkomu sloužící většina politiků.

Už brzy se to ukáže. A možná i právě proto je s podivem, že těm píáristům, jako i těm politikům ještě nedošlo, že ti jejich chleborádci asi nejsou óbr šalamouni, a že by tedy asi nebylo od věci jednou za 20 let (a tady se teď už 10 let přesluhuje) vyslyšet hlas lidu - vox populi, vox dei.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Miroslav Macek: Nad takovými amatéry by jeden zaplakal…

9:20 Miroslav Macek: Nad takovými amatéry by jeden zaplakal…

Čtvrteční glosy Miroslava Macka