Je to celé od původu nonsens. Nebylo de facto co zradit. Vezměme to však popořádku. Takzvaná Sametová revoluce, jíž zlí jazykové přezvali na „textilní převrat", v podstatě revolucí nebyla. Šlo o předání moci mezi starými a (staro)novými elitami. O kromobyčejně mírumilovný proces, u nějž ke všemu existují důvodná podezření, že byl iniciován z ciziny. Na sklonku „Roku zázraků" jsme byli přece z východního bloku – krom značně specifického Rumunska – jedinou entitou, jež zachovávala „klid a rozvahu". Relativní loajalitu k prohnilému režimu s vedoucí úlohou KSČ.

Jenže ústavně zakotvený státostranický systém i jeho pozvolná likvidace jsou nenávratně pryč. Stejně jako protiústavně rozdělené Československo. Od liberalizace poměrů po jednačtyřicet let trvajícím (a během desetiletí se značně (!) proměňujícího) systému uplynulo dalších skoro třicet roků. Naše pospolitost byla během nich nespočetněkrát ohlupována, že nám hrozí návrat „komunistické totality". Kupříkladu roku 1998, před parlamentním vítězstvím ČSSD. A o nic principiálně jiného nejde ani teď.

Ne snad, proboha, že by byl Andrej Babiš výkvětem morálky. To vskutku nikoli! Jeho ANO 2011 není než politická divize multimiliardářského holdingu. Má svůj byznysový plán, k jehož naplnění je vrchní manažer ochoten i schopen se spojit dočista s každým. Jen si vzpomeňme, s kým vším bezskrupulózně vyjednával o koalici. Účel světí prostředky. Až se svou rozmáchlostí odleva doprava stal inspirativním. Též pro předsedu lidovců, partaje, co se kdysi bleskově zbavila historické paměti svých ministrů v komunistických vládách. Vcelku neviditelný Pavel Bělobrádek seriózně předložil koncepci, aby údajně „demokratické" strany vládly v širokánské koalici a multimiliardář zůstal stát opodál...

Ti, na něž se nedostalo místa v kabinetu s důvěrou, nyní demagogicky ryčí (občas za pomoci demonstrantů s portréty lidí popravených v 50. letech), jakéže to mraky – řečeno se Švejkem – „vovinuly drahou vlast". Mimořádnou pikantérií je onen bezradný povyk u ODS, hlavního strůjce tristních „devadesátek", kdy v jejím nejpřednějším popředí působili nadějní přičinlivci předchozího zřízení. Nezapomínejme ani zakladatele TOPky Kalouska s jeho pestrou, obratnou minulostí. Politickým turismem, k němuž náleží nezapomenutelné koaliční vyjednávání s Paroubkem i komunisty. Což on, jak jinak, aktuálně vehementně popírá...