Petr Duchoslav: Proč neuspěly tzv. historické strany po roce 1989?

29.09.2015 7:34 | Zprávy

Ve své dvoudílné eseji o Československé straně socialistické (ČSS) jsem se zabýval jednou z nekomunistických stran v období normalizace. Nebylo ale řečeno zdaleka vše, především další osud této a potažmo dalších nekomunistických stran po roce 1989.

Petr Duchoslav: Proč neuspěly tzv. historické strany po roce 1989?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilustrační foto

S tím souvisí i otázka, proč tzv. historické strany (ČSS, lidovci a Strana slovenskej obrody - Demokratická strana) až na lidovce po pádu komunistického režimu neuspěly a staly se marginální politickou silou. Důvodů je samozřejmě více, jedním z nejdůležitějších byla jejich nálepka ,,kolaborantů" v období 1948 - 1989.
Zmíněné strany se staly těsně po převratu v očích veřejnosti symbolem kolaborantství, ač tento ,,cejch" není zdaleka spravedlivý. Například ČSS významnou měrou přispěla ke konci čtyřicetileté komunistické dikatury a v podstatě byla první stranou, která se již v listopadu 1989 vnitřní obrodou osvobodila z ideologických ,,spárů" KSČ. Ovšem jak už tomu bývá po každém revolučním zlomu, předchozí vývoj je en bloc negován, a na to tzv. historické strany doplatily nejvíce.

S tím souvisí i další důvod omezeného politického prostoru, v němž se tyto strany po roce 1989 pohybovaly. Vše levicové bylo veřejností vnímáno jako komunistické, jako něco hanlivého a můžeme říci i nepřístojného. Současně se tím otevřel široký prostor pro vznik pravicových politických konceptů (stran), které tento ,,cejch" neměly a naopak je lidé viděli jako ,,pozitivní" antipod vůči zdiskreditovaným levicovým konceptům - komunismu, resp. socialismu.

Svou významnou roli však také hrály osobní spory, vnitřní rozháranost a chybějící identita či vize ,,kam vlastně směřujeme?". To se týká především ČSS, která měla z tzv. historických stran nejlepší zázemí - finanční, organizační i personální. Volbami v roce 1990 se ovšem vše mění a ve straně propukají ostré boje o moc a rozštěpení na dva politické subjekty. Prakticky po prvních svobodných volbách v roce 1990 ztrácí ČSS své ,,vstupní" výhody a velmi rychle se stává okrajovou politickou silou, což záhy umocní několikeré přejmenovávání na stranu, jež definitivně přestala být pro veřejnost čitelnou.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Zdeněk Kettner byl položen dotaz

Svoboda slova a názoru

Dobrý den, i mě přijde, že se dnes pravda nenosí a co horšího, tak se za ni i trestá. Co s tím ale hodláte udělat, když budete ve vládě? Jaké kroky podniknete proto, aby se opět mohla nahlas říkat pravda a problémy se mohli nazývat pravým jménem a skončilo to plíživé zavádění cenzury?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Za všechno může Putin. Jak jinak

13:57 Jiří Paroubek: Za všechno může Putin. Jak jinak

V posledních dvou týdnech jsme zažili dva zajímavé jevy, které ukazují zcela rozdílný přístup českýc…