Varování: Následující text obsahuje narativy, které vyvolávají v pražské a brněnské kavárně záchvaty vzteku.

Když člověk vyvěšuje vlajku nějaké vzdálené země, a sám z ní nepochází, dělá to zpravidla proto, že s ní spojuje určité představy či ideály. Třeba konfederační prapor. Vyvěšují jej tisíce lidí v nejrůznějších koutech světa, a nikdo z něj nepřepokládá, že by mohl obnovit jižanskou společnost 19. století. Vlastně o té staré společnosti ani nemusí moc vědět. Konfederační prapor pro něj znamená rebelství, nezávislost a odhodlání žít po svém bez ohledu na to, co chtějí vládcové a úředníci v hlavním městě. Rebelství stvrzené odhodláním zemřít v boji za svobodu, když to bude zapotřebí.

Co ale znamená vlajka Tibetu. Málokdo z těch, kdo tou vlajkou dnes mávají, si dává za cíl deportovat současné obyvatelstvo Tibetu, sehnat potomky původních obyvatel rozptýlených po celém světě a obnovit středověký režim založený na nevolnictví. Co tedy vlastně chtějí? Většina z nich nemá nejmenší potuchy. Nejsou zvyklí své postoje zdůvodňovat ani sami sobě. Slyšeli, že je správné být pro Tibet. Tak jsou pro Tibet.