Poslední sada zveřejněných makroekonomických dat pro Českou republiku z přelomu minulého a právě začínajícího týdne začíná naplňovat naše dříve indikovaná očekávání, že blankytně jasná obloha nad českou ekonomikou se začíná mírně kabonit. Mráčky, které se na ní objevují, mají však zatím naštěstí velmi daleko k bouřce, takže krátkodobá předpověď zatím zůstává velmi příznivá. Ale mějme se na pozoru a možná si připravme i deštník, abychom nezmokli.

Do skupiny spolehlivých pozitivních přispěvatelů a silných stránek české ekonomiky nadále patří zahraniční obchod, který v říjnu skončil s výrazným přebytkem 13,3 mld. Kč. Nicméně již pohled očištěný od jednorázových a těžko v brzké době opakovatelných transakcí nemusí takovéto nadšení vzbuzovat. Na straně dovozu sehrávají pozitivní roli ceny strategických surovin (jež nemusejí být tato příznivé věčně); příspěvek vývozu automobilů tentokrát nedosáhl obvyklých hodnot. Starosti začíná působit výpadek v oblasti chemického průmyslu, což je patrné též v paralelně zveřejněném údaji o průmyslové výrobě (viz příští odstavec). Podtrženo sečteno, obchodní přebytek za deset měsíců roku 2015 ve výši 137,8 mld. Kč při v zásadě rovnoměrném tempu vývoje vývozu i dovozu by neměl vzbuzovat vážné obavy; naopak. Podcenění některých dílčích indicií na úrovni jednotlivých položek tvůrci hospodářské politiky a puštění jich ze zřetele by se však nemuselo vyplatit.