Za varovné je možné označit signály šířené aktuálním vývojem obchodní bilance, tradičního tahouna české ekonomiky. S výjimkou tradičních měsíčních deficitů, zaznamenávaných v prosinci, jsme si již za čtyři roky odvykli registrovat obdobný vývoj, který – ukáže-li se být izolovaným, ojedinělým jevem – může být jen skvrnou na blankytně modré obloze české ekonomiky, avšak za předpokladu recidivy v měsících dalších může jít i o nepříjemnou strukturální poruchu v českém ekonomickém soukolí, které nabírá obrátky. Oživení u nás vyvolává silnější poptávku po dovozech, jež patrně nedokáže být saturována či alespoň částečně významněji kompenzována domácí nabídkou. Každopádně, i přes relativně slabší kurs koruny je tempo růstu dovozu vyšší než dynamika exportu. Přes srpnové zaváhání v podobě schodku 0,1 mld. Kč (tedy s ohledem na objem zahraničního obchodu faktického vyrovnání bilance) se stále obchodní bilance těší významnému přebytku, jenž však – na rozdíl od loňského roku – není rekordní.

Maloobchodní tržby doznaly v srpnu solidního nárůstu o 3,3 % meziročně, který však byl viditelně pomalejší než v předcházejícím období; tehdy jsme tento vývoj označili jako hodný přehřátí se a předvídali určitou korekci, která tímto nastala. Český maloobchodní trh zůstává stále rájem automobilistů, když prodeje v tomto segmentu dále rostly (meziročně až o 7,3 %). Redukce se projevila v případě tržeb dosažených prodejem oděvů a obuvi; ostatní složky rostly víceméně rozumným tempem, což platí též pro nevýznamnější segment maloobchodního trhu – prodej potravin (+4,3 %).