Znovu jsem si tuto známou pravdu uvědomil když nedávno do naší země dorazila americká kampaň MeToo bojující proti sexuálnímu obtěžování žen.Teď už musím zpytovat svědomí nejen zda jsem někde nebyl vyfotografován se skleničkou v ruce, ale také zda jsem snad před třiceti lety některé kamarádce náhodou nesáhl na koleno. I když tehdy se to jevilo jako bezvýznamné gesto, mohla by mít dotyčná dívka po letech škodlivé následky.

Jako člověk zabývající se po léta problematikou soužití muže a ženy a také jako soudní znalec v lékařské sexuologii vím, že určitý stupeň sexuálního nátlaku, nebo chcete-li násilí, je po věky věků adekvátní součástí lidského sbližovacího párového mechanismu. Muž v důsledku uspořádání mozkových obvodů a pod vlivem hormonální situace zpravidla projevuje roli aktivní, zatímco žena se častěji chová pasivně a zdrženlivě. A určitý stupeň chování, které můžeme označit za sadomasochistické, není jen nějakou historickou kuriozitou, ale i každodenní párovou situací a pohříchu také častou náplní soudně projednávaných pří. Nejen soudní znalec ví, že určitá forma násilí, jako je mačkání, škrábání a sání je běžným repertoárem mileneckých dvojic a může zvyšovat jejich milostný prožitek. Někdy tyto aktivity zanechávají dokonce i tělesné stopy jako modřiny a škrábance.