Radim Uzel: Naše životní spokojenost

29. 8. 2017 17:56

Nedávno mne lákala jedna internetová televize k diskusi na téma „Proč byly české ženy spokojenější se svým sexuálním životem za socialismu.“ Ta větší spokojenost vyplynula prý z nějakého soukromého výzkumu. Víme dobře, že každý člověk může organizovat jakýkoliv výzkum dle libosti. A nejhorší na tom je skutečnost, že výběrem dotázaných a konstrukcí otázek může většinou dokázat cokoliv podle vlastního přání.

Radim Uzel: Naše životní spokojenost
Foto: Hans Štembera
Popisek: Radim Uzel na autogramiádě Lubomíra Štrougala

Výsledek zmíněného výzkumu nemůže nikoho překvapit. Pokud totiž položíte komukoliv otázku na kvalitu sexuální spokojenosti, naprostá většina se pak shodne na tom, že v mládí to bylo lepší než dnes. Ostatně víme dobře, že i v zimě bylo více sněhu, léta nebyla tak úmorně parná, nebylo tolik povodní, bylo méně dopravních nehod atd. atd. Všechno je to pochopitelně zatíženo subjektivitou osobních vzpomínek. Vždyť přece v průběhu života i těch nemocí přibývá a trvale platná je zkušenost, že „když člověk přichází do let, všechno ho začíná bolet.“

Taky je nesmírně ošidná definice „štěstí“, protože přece všichni dávno víme, že „štěstí je muška jenom zlatá“. Místo iluzorního „štěstí“, které jak známo sedne i na vola, se rozhodně vyplácí sledování „životní spokojenosti“, kterou můžeme celkem spolehlivě u každého člověka měřit „tady a teď“. Výraz „spokojenost“ je méně absolutní pojem než výraz „štěstí“. „Spokojenost“ je termínem veskrze racionálním, zatímco „štěstí“ je kategorií emocionální, citovou.

Tak se hezky posaďte a zamyslete se nad tímto problémem: na obrázku si představte žebřík, který má deset příček. Vrchol žebříku zachycuje váš nejlepší možný život a dolní konec váš nejhorší možný život. A teď mi řekněte, na kterém stupni právě teď v této chvíli stojíte! Tomuto žebříku se v sociologických výzkumech říká Cantrilova stupnice.

Jedna věc je zcela jistá a mnoha výzkumy byla už potvrzena. Vyšší stupeň žebříku je spojen s vyššími příjmy a tím pádem také s vyšším vzděláním. Společenský a ekonomický úspěch samozřejmě nemůže být jediným kritériem, ale marná sláva, je to faktor nad jiné důležitý. Ostatní už upravují individuální emoce, zdravotní stav a vztahy v rodině a s přáteli. Okamžitým efektem může působit třeba raní hádka s manželkou nebo konflikt s nadřízeným na pracovišti. To jsou ale jenom chvilková kolísání spokojenosti. Souhrn všech těchto faktorů určuje vaše současné postavení ve společnosti.

Nadmíru superspokojených bude menšina

Tak kolik vám to vyšlo? V České republice je průměr 6,5, takže většina z vás bude někde kolem tohoto průměru. Těch nadmíru superspokojených (8 a více) bude menšina. Těch naprosto nespokojených a možná v současné době naštvaných (4 a méně ) bude asi taky podprůměrné množství.

Zajímavá jsou srovnání výsledků Cantrilovy stupnice v různých zemích a pochopitelně také trendy zvyšování a snižování. Zkrátka zda na tom žebříku lezeme nahoru nebo dolu, rychlost tohoto vzestupu nebo sešupu a možná i prognózy, kam ta naše životní spokojenost bude v příštích letech asi směřovat.

Průměr spokojenosti občanů v 34 členských (bohatých) zemí OECD je 6,6 bodů. V Česku se od průměru příliš nelišíme (6,5). Nejméně spokojeni jsou Řekové (4,8), Maďaři (4,9), Portugalci (5,1) a Estonci (5,6). Je zajímavé, že jsou to právě obyvatelé zemí, které prošly v nedávné době ekonomickými potížemi. Nejspokojenější jsou Švýcaři (7,5), Islanďané (7,5) - tady se ukazuje, že ani zhroucení bankovního systému a ekonomická recese tou spokojeností příliš nehne. Pochopitelně následuje Dánsko (7,5) a Norsko (7,4) – všichni spokojenější než my. Také Německo (7,0) překvapuje navzdory problémům s migrací.

V posledních dnech se stále ve sdělovacích prostředcích probírá čtvrtstoleté výročí rozdělení Československa. Také výzkum trendů životní spokojenosti Čechů a Slováků je zajímavý. V roce 1967 byli Slováci o něco spokojenější (6,6, zatímco Češi 6,4). Po pádu komunismu v roce 1991 byl ten rozdíl větší (Slováci 4,6, Češi 5,2). Menší rozdíl a celkové zvýšení bylo v roce 2014 (Slováci 6,1, Češi 6,5). Jedno je jisté: Slováci byli mnohem spokojenější za socialismu – výsledku 6,6 jako v roce 1967 už nikdy nedosáhli.

Takže se můžeme těšit na to, jak to bude vypadat dál. Jedno je však jisté: vaše individuální spokojenost s tím celkovým průměrem souvisí jenom velice okrajově.

Vyšlo na vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Martin Červíček: NEMÁM a POTŘEBUJI peníze se stalo u některých ministrů stále se opakující mantrou

22:37 Martin Červíček: NEMÁM a POTŘEBUJI peníze se stalo u některých ministrů stále se opakující mantrou

Komentář na facebookovém profilu k událostem uplynulého týdne.