„Udělejte a zachovávejte všechno, co by vám řekli, avšak podle jejich skutků nečiňte; neboť mluví, ale nečiní. Svazují těžká a neúnosná břemena a vkládají je na ramena lidí, ale sami ani prstem jimi nechtějí pohnout…Mají rádi přední místa na hostinách a přední sedadla v kostelech, pozdravy na tržištích, a jsou rádi, když je lidé uctivě oslovují.“
A jak bych přeložil do současné mluvy slova Ježíše? Udělejte a zachovávejte všechno, co by vám řekli, avšak podle jejich skutků nečiňte; neboť mluví, ale sami nečiní, neboli kážou vodu a pijí víno! Svazují těžká a neúnosná břemena reforem a vkládají je na ramena ostatních lidí, ale sami ani prstem jimi nechtějí pohnout. Jak mají rádi přední místa na hostinách a přední místa v kostele. Jak rádi se nechávají uctivě zdravit a oslovovat.
V přímém přenosu jste mohli vidět, jak se tato slova naplňují před vašim zrakem. Drtivá většina našich předních politiků i světa hovoří o demokracii, ale svým jednáním tuto demokracii neuznávají. Demokracie se jím pouze hodí k tomu, aby získali hlasy voličů a mohli zasednout na předních místech. A pak můžete sledovat, jak jím vadí demokracie. V čem se to projevuje? Nechtějí kontrolu veřejnosti v takovém rozsahu, aby mohla kontrolovat jejich práci. Co kdyby se zjistilo, že nejednají nezištně a pro blaho všeho lidu, ale pouze pro své blaho?
Nám všem, kromě jich samých a těch, co je sponzorovali, kážou jak máme žít, abychom se měli lépe, ale oni sami tak nežijí. My si prý máme uvědomit, že nic není a nebude zadarmo, ale oni si vymýšlejí všemožné úlevy pro sebe a své sponzory.
Kvůli nevyrovnanosti naši státní kasy nám vnutili své reformy, prý abychom ušetřili a snížili dluh, ale sobě si rozdělují parlamentní výbory, aby měli další teplé místečko pro své věrné.
Jak mají rádi přední místa na hostinách, tentokrát pohřební, jsme mohli vidět v televizi, ti skuteční přátelé Havla museli dozadu, kde na ně nebylo vidět. Oni se hold chtěli ukazovat jací byli blízcí Havla a hřát se v jeho posmrtné slávě, ale my víme, že tomu tak nebylo.
A aby náhodou o tom někdo neměl známost, zařídili, aby o tom média hovořila jako o jediné události posledních dnů. Takovou mediální masáž snad nedělali ani komunisté. Ani „slavný“ pohřeb Brežněva nedosáhl takových gigantických rozměrů v médiích jako Havlův. A teď si představte, jak se cítili v přítomnosti předních státníků skoro ze všech důležitých zemí světa.
Na závěr bych chtěl ještě komentovat slova jednoho blogera, pana Matějky, která napsal do svého dnešního článku zde: Podstata boje člověka nespočívá v boji za pravdu a lásku, ale v boji o přežití a o své místo nikoli ve vysněném vzduchoprázdnu, ale v reálném a tvrdém světě, který se s nikým nemazlí.
Václav Havel možná také jen „bojoval o přežití“, ale aspoň měl potřebu nějakého vyššího cíle, než je pouze tento boj o přežití. Pán Matějka se zatím marně pokouší o nějakou svou politickou budoucnost, ale domnívám se, že těmito svými slovy právě ztratil velkou část svých příznivců. Lidé mají každý den dost „boje o přežití“ a tak není divů, že touží po něčem jiném, lepším, než pouze každodenní tvrdá realita.
Stejně jako v těchto předvánočních dnech, které měly být dny veselí, radosti a dárků, žel z vůle politiků a jimi ovládaných médií, se změnily ve dny politiky vnuceného smutku.
Chci doufat pouze v jednu věc, že snad si i tito politici uvědomili, že všichni jsme smrtelní a jak jsme nazí přišli, tak i nazí odejdeme. Po Havlovi snad i něco zůstalo, mnozí si myslí, že kladného, ale smrt je jediná tvrdá realita současného světa, která platí pro všechny.
Jediné pozitivní na této realityšou, byla právě ta přítomnost smrti pro ty, co tam seděli a mohli se i zamyslet. Třeba nad svým jednáním vůči svým bližním.
Vánoce jsou prý dny narození Ježíše, já osobně si to nemyslím. Všimli jste si podobnosti s událostmi dnešních dnů, kdy vyniká snaha politiků vystavět V. Havlovi pomyslný pomník? Tak jak je patrná snaha tímto vánočním příběhem Ježíše, vystavět mu podobný pomyslný pomník, ale jen to. Jeho slova, která píšu v tomto článku v prvním odstavci, nějak nebere nikdo ze současných politiků vážně, jinak by se nebyli chovali tak, jak se chovají. Aby podobně nevyzněla snaha postavit Havlovi pomník, jen aby nemuseli brát vážně jeho slova. Kdyby jím to totiž chtěl někdo nějak vyčítat, reagovali by slovy: „Copak jsme mu nevystavěli pomník? To přece stačí, jen hlavně nechtějte, abychom dělali a žili tak, jako on.“
Související článek: Neuvěřitelný počin vlády vytvořit modlu z V. Havla.
Zdroj Ježíšových slov: Evangelium Matouše 23 kapitola.
Vyšlo na blogu iDnes. Publikováno se souhlasem autora.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
