Balík hacknutých e-mailů Demokratické strany potvrzuje, že národní rada Demokratů (DNC), která má v teorii dohlížet na férovost vnitrostranického politického boje, v praxi primárky zmanipulovala ve prospěch Hillary Clintonové a na úkor Bernieho Sanderse. Manipulace podle všeho řídila přímo šéfka DNC Deborah Wassermanová-Schultzová, která by za normálních okolností měla při podobném skandálu padnout, ale „odchází“ velmi pomalu. I to napovídá, jak by se případná administrativa Hillary Clintonové chovala v podobných situacích: Ulehnout na matrace, postavit vozovou hradbu, bránit se jakkoli a za jakoukoli cenu a nevěřit nikomu, ani ve vlastní straně, v níž nyní podvodem poražený Bernie Sanders se svou podporou Hillary Clintonové vypadá jako surrealistická figurka.
Kampaň Hillary Clintonové se v každém případě pokouší celý skandál otočit a odvrátit od něj pozornost obviněním jakýchsi ruských hackerů. Co o této stopě fakticky víme?
Hlasitým šiřitelem této teorie je třeba New York Times, který sice připouští, že „prokázat zdroj kybernetického útoku je notoricky těžké“, ale současně mluví o „výzkumnících, kteří dospěli k závěru, že národní výbor byl zasažen dvěma ruskými zpravodajskými službami“, nebo tvrdí, že „ačkoli se k útoku přihlásil hacker, který předal e-maily portálu WikiLeaks, hlavními podezřelými jsou zmíněné agentury,“ nabízí čtenářům volnost samotným posoudit, „zda byla krádež nařízena přímo panem Putinem nebo jen aparátčíky, kteří si mysleli, že mu udělají radost“, nebo poukazuje na to, že „zveřejnění e-mailů mezi koncem republikánského konventu a začátkem toho demokratického je příliš dobře naplánována, než aby byla náhodná“. Pro vytvoření obrazu tyto citace postačí, byť by se podobných tvrzení v amerických médiích našly tuny.
Lidé z Clintonové kampaně v textu zmiňují nejmenované „experty“ a „výzkumníky“. Ti podle všeho pocházejí z firmy Crowdstrike, kterou si Demokratická strana najala k prošetření úniků. A Crowdstrike za peníze od DNC vypracovala veřejně dostupnou zprávu, která poutá už svým názvem „Medvědi v mlze: Průnik do DNC“. V záplavě technikálií nabízí závěry, které jsou přinejlepším pouhými předpoklady, pro média se ale stávají fakty. Američtí počítačoví experti přitom už nějakou dobu poukazují na chabou ochranu počítačů obou amerických politických stran a DNC se jim za to vysmál. Nyní ale Crowdstrike naopak konstatuje, že sofistikovanost útoků svědčí o „státním hráči“: „Jejich profesní schopnosti jsou vynikající, operativní bezpečnost nesrovnatelně skvělá a nadměrné používání ´technik pocházejících z cizích území´ jim umožňuje snadno obcházet mnohá bezpečnostní řešení, na která narazí. Konkrétně jsme identifikovali vyspělé metody odpovídající úrovni schopností národního státu.“
Současně Crowdstrike hovoří o dvou nezávisle na sobě působících hackerských entitách, Cozy Bear a Fancy Bear, které používají techniky, o nichž se ví, že je používají Rusové. A bez jakéhokoli důkazu dospívá k závěru, že „oba soupeři jsou zapojeni do rozsáhlé politické a ekonomické špionáže ve prospěch vlády Ruské federace a jsou pravděpodobně úzce spjati s mocnými a velmi schopnými zpravodajskými službami ruské vlády“. Ke konci zprávy už Crowdstrike mluví rovnou o „ruských špionážních skupinách“. (Crowdstrike si na zhodnocení svých závěrů najal firmu Fidelis, která je potvrdila, byť bez zmínky o spojení hackerů s ruskou vládou.)
Volby budou zfalšované?
V kostce tedy platí, že žádný důkaz o spojení hackerů s Ruskem, natož s ruskou vládou neexistuje. Jak ke světu kyberzločinu, v němž se stopy dají zametat a nabízet takřka neomezeně, sarkasticky poznamenal jeden z komentátorů: „Program byl psaný rusky? Tak to vás určitě napadli Rusové. V kódu byly čínské znaky? Byli jste napadeni Čínskou lidovou armádou.“ Ostatně, i americké tajné služby naznačují, že „ruská stopa“ byla při útoku zanechána záměrně.
Vnucuje se i otázka motivu. Kdo by měl největší zájem odhalit podvody uvnitř Demokratické strany? Kromě Republikánů nebo poníženého Sanderse, samozřejmě. Putin? Jistě. Proč by se zrovna ruská vláda měla přidržovat přísných amerických standardů nevměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí a respektování jejich svrchovanosti? A k tomu samozřejmě platí, že pro Rusko by Trump v čele USA mohl být výhodnější než Clintonová. Co by ale Rusko zveřejněním e-mailů získalo? Bylo přece jasné, že nominaci Clintonová získá navzdory čemukoli a od konce června do listopadového hlasování se na vše beztak více méně zapomene, nebo lépe, současný skandál bude překryt něčím zcela jiným.
Edward Snowden z ruského exilu vzkázal, že pokud chce někdo znát pozadí hackerského útoku proti DNC, měl by se zeptat americké Národní bezpečnostní agentury (NSA), která o takové akci musí mít „důvěryhodné a přesné“ informace, tím spíš v situaci, kdy vláda USA sama schválila „monitorování“ politických stran. Se Snowdenem souhlasí i další whistleblower z NSA a legenda amerických tajných služeb William Binney, podle něhož má NSA všechny Hillaryiny e-maily a únik možná pocházel právě z těchto míst...
Hillary Clintonová ale dál trvá na svém s tím, že „každý ví“, že za útokem byly ruské tajné služby, které chtějí prostřednictvím WikiLeaks záměrně ovlivnit výsledek voleb, a to si USA nikdy „od nepřítele“ nenechají líbit. Je to jen o něco tvrdší formulace, než jakou použila Obamova poradkyně pro boj s terorismem Liz Monacová, která nevyloučila sankce proti útočící straně, přičemž vyzdvihla profesionální schopnosti právě ruských hackerů.
Vedlejším produktem této údajné „ruské barevné revoluce“ proti Hillary Clintonové je snaha Demokratů vykreslovat republikánského kandidáta Donalda Trumpa coby „Putinova agenta“. Ne že by mezi Trumpem a Ruskem neexistovalo překvapivé souznění – jeho zahraničně politický poradce Carter Page, jemuž washingtonský establishment vyčítá „zásadní neintervenčnost“, jezdí do Moskvy přednášet, v týmu má i Paula Manaforta, někdejšího poradce svrženého ukrajinského prezidenta Janukovyče, líbit se v Moskvě musejí i Trumpovy teze o přeživším se NATO nebo o ruském nároku na Krym, který je prý třeba uznat, zatímco další z poradců, někdejší šéf tajné služby americké armády generál Mike Flynn, v rozhovoru pro Der Spiegel na otázku ohledně Trumpova pohledu na Putina odpověděl: „Váží si lidí, kteří dokážou být, když přijde na jejich zemi, sobečtí. A Putin je velmi sobecký, co se týče Ruska a Ruské federace, chápe dějiny své země. Nemůžete mu jen tak říci, že ho nemáte rádi. Musíte ho respektovat. Je to světový vůdce.“
Přitom všem ale platí, že drtivou většinu tvrzení o Trumpově sepětí s Ruskem nebo Putinem nelze nijak doložit. Na druhou stranu ale paradoxně existují oficiální záznamy, podle nichž rodina Clintonových a jejich nadace výměnou za úplatky z Ruska vpustila ruské firmy do strategické sféry zásob amerického uranu, přičemž půl milionu dolarů Bill Clinton dostal od ruské banky napojené na Kreml…
Donald Trump se mezitím chopil předhazované role a vyzval Rusko, aby – pokud je má – zveřejnilo zbývajících asi 33 tisíc hacknutých e-mailů, čímž rozbil další tradici amerických voleb, tedy princip „domácího boje“, do něhož se vnější síly nezatahují. Příliš mu následně nepomohla ani omluva, že vše myslel jen v žertu, a tak se posléze vrátil k jádru celého skandálu a avizoval, že celé prezidentské volby budou beztak zfašlované, a to ve prospěch „ďábelské“ Hillary, kterou mimochodem v předvolební kampani v roce 2008 za lhářku označil i Barack Obama… Podle Demokratické strany ale listopadové volby zmanipulují ruští hackeři ve prospěch Trumpa, byť podle jiných expertů budou americké volební automaty hackovat nejen Rusové, ale i jiné státy. Čili, vývoj skandálu kolem hacknutých e-mailů potvrzujících manipulaci v rámci demokratických primárek, které by snad teoreticky měl vyhrát Bernie Sanders, jako by pomalu ale jistě předjímal manipulaci s hlasy i v listopadových volbách…
Prezidentská kampaň v USA pokračuje neuchopitelně, ale čím dál barvitěji.
P.S.:
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrzení o ruské účasti na napadení serverů DNC odmítl s tím, že „nechce být vulgární“.
Někdejší ředitel Bílého domu pro otázky kybernetické bezpečnosti Chris Finan ostře odmítl výzvy k „odvetným“ kyberútokům proti Rusku. Lidé, kteří po nich volají, jsou podle něho „idioti“ neschopní „kritického nebo kreativního myšlení“, protože dobrý hackerský útok za sebou žádné velké stopy nikdy nezanechá a ukazovat na pachatele je proto nesmyslné. A upozornil navíc, že už vůbec není dobré takový kyberútok oznamovat předem…
Rusko následně oznámilo, že se dvacítka jeho státních institucí stala terčem kyberútoku, „bezpochyby“ vedeného v rámci „zesilující špionážní aktivity Spojených států“, tvrdí ruský parlament. Podle americké televize ABC byl útok s největší pravděpodobností dílem hackerů NSA.
Možná propuká kyberválka mezi USA a Ruskem.
Julian Assange mezitím avizuje, že WikiLeaks „v pravý čas“ zveřejní další dokumenty, které prý už k obžalobě Hillary postačí…
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
autor: PV
