Balík hacknutých e-mailů Demokratické strany potvrzuje, že národní rada Demokratů (DNC), která má v teorii dohlížet na férovost vnitrostranického politického boje, v praxi primárky zmanipulovala ve prospěch Hillary Clintonové a na úkor Bernieho Sanderse. Manipulace podle všeho řídila přímo šéfka DNC Deborah Wassermanová-Schultzová, která by za normálních okolností měla při podobném skandálu padnout, ale „odchází“ velmi pomalu. I to napovídá, jak by se případná administrativa Hillary Clintonové chovala v podobných situacích: Ulehnout na matrace, postavit vozovou hradbu, bránit se jakkoli a za jakoukoli cenu a nevěřit nikomu, ani ve vlastní straně, v níž nyní podvodem poražený Bernie Sanders se svou podporou Hillary Clintonové vypadá jako surrealistická figurka.

Kampaň Hillary Clintonové se v každém případě pokouší celý skandál otočit a odvrátit od něj pozornost obviněním jakýchsi ruských hackerů. Co o této stopě fakticky víme?

Hlasitým šiřitelem této teorie je třeba New York Times, který sice připouští, že „prokázat zdroj kybernetického útoku je notoricky těžké“, ale současně mluví o „výzkumnících, kteří dospěli k závěru, že národní výbor byl zasažen dvěma ruskými zpravodajskými službami“, nebo tvrdí, že „ačkoli se k útoku přihlásil hacker, který předal e-maily portálu WikiLeaks, hlavními podezřelými jsou zmíněné agentury,“ nabízí čtenářům volnost samotným posoudit, „zda byla krádež nařízena přímo panem Putinem nebo jen aparátčíky, kteří si mysleli, že mu udělají radost“, nebo poukazuje na to, že „zveřejnění e-mailů mezi koncem republikánského konventu a začátkem toho demokratického je příliš dobře naplánována, než aby byla náhodná“. Pro vytvoření obrazu tyto citace postačí, byť by se podobných tvrzení v amerických médiích našly tuny.

Lidé z Clintonové kampaně v textu zmiňují nejmenované „experty“ a „výzkumníky“. Ti podle všeho pocházejí z firmy Crowdstrike, kterou si Demokratická strana najala k prošetření úniků. A Crowdstrike za peníze od DNC vypracovala veřejně dostupnou zprávu, která poutá už svým názvem „Medvědi v mlze: Průnik do DNC“. V záplavě technikálií nabízí závěry, které jsou přinejlepším pouhými předpoklady, pro média se ale stávají fakty. Američtí počítačoví experti přitom už nějakou dobu poukazují na chabou ochranu počítačů obou amerických politických stran a DNC se jim za to vysmál. Nyní ale Crowdstrike naopak konstatuje, že sofistikovanost útoků svědčí o „státním hráči“: „Jejich profesní schopnosti jsou vynikající, operativní bezpečnost nesrovnatelně skvělá a nadměrné používání ´technik pocházejících z cizích území´ jim umožňuje snadno obcházet mnohá bezpečnostní řešení, na která narazí. Konkrétně jsme identifikovali vyspělé metody odpovídající úrovni schopností národního státu.“

Současně Crowdstrike hovoří o dvou nezávisle na sobě působících hackerských entitách, Cozy Bear a Fancy Bear, které používají techniky, o nichž se ví, že je používají Rusové. A bez jakéhokoli důkazu dospívá k závěru, že „oba soupeři jsou zapojeni do rozsáhlé politické a ekonomické špionáže ve prospěch vlády Ruské federace a jsou pravděpodobně úzce spjati s mocnými a velmi schopnými zpravodajskými službami ruské vlády“. Ke konci zprávy už Crowdstrike mluví rovnou o „ruských špionážních skupinách“. (Crowdstrike si na zhodnocení svých závěrů najal firmu Fidelis, která je potvrdila, byť bez zmínky o spojení hackerů s ruskou vládou.)