Ona inteligence se nechala vést tu Gorkým, ondy Sartrem anebo taky Lenonnem a Che Guevarou, plnou parou proti „lidem včerejška" zosobněných v typických karikaturách velkokapitalistů.
Dnes se inteligence dál formálně považuje za „levicovou", ale nepřítelem se jí stal naopak onen původně „levicový lid", který „nic nechápe", vzpírá se, namísto aby mlčel, a nelíbí se mu současný stav světa. Cokoli, co udělají ti dole, ti nahoře nechápou. Už nemají žádného Lennona nebo Che Guevaru, naopak – „národ" jako by se jim pod nohama posunul doprava a třeba americký Politico si všiml, že „novým Che Guevarou pravice je dnes Putin", kterého ale třeba u nás mají mnozí za pokračovatele komunistického impéria...
Je paradoxem doby, že se „lid" – v různých zemích světa různě – stal hlavním konzervativcem, který odmítá vytunelovanou a zkrachovalou budoucnost a v mnoha případech má zřejmě chuť zopakovat si i luddismus a rozmlátit majzlíkem všechny ty počítače v kancelářích mrakodrapů, které ovládají náš svět na úkor jeho „skutečných hodnot", ať už si pod nimi kdokoli představuje cokoli. A lídři nechápou. Třeba Die Welt krátce po Trumpově triumfu konstatoval, že to Putin vyhrál, a vyhrál letos už čtvrté volby – nejprve porazil EU v nizozemském referendu o asociaci s Ukrajinou, pak při Brexitu, pak u sebe doma v parlamentních volbách a nyní ten Trump... Neuteklo mnoho času a do tohoto výčtu mezitím přibyl ještě „Putinův triumf" v Moldavsku a v prezidentských volbách v Bulharsku, na spadnutí je letos ještě prezidentský úřad v Rakousku a možný pád vlády v Itálii a příští rok se navíc plánují volby ve Francii, Nizozemsku a Německu... Skvělý účet pro někoho, kdo sám vzešel z neoliberálního běsnění jelcinovského Ruska. Možná je Putin pro někoho Che Guevarou, všeschopného Cimrmana z něj děláme ale zcela jistě.
Jistě, připisovat nástup „pravicového lidu" jako zásluhu Putinovi je jen jedním z mnoha důkazů pokračujícího nepochopení situace nebo alespoň odmítání přiznat si veřejně vlastní chyby a sociálně inženýrské bludy. Na sílící nestabilitě to ale beztak nic nezmění. Není zřejmé, co těsně propojenému světu takový vývoj přinese; některé turecké noviny už lehce škodolibě avízují nástup „evropského jara". Možná je nejvyšší čas začít pojmenovávat svět kolem bez patosu a hysterie, zato pravými jmény. Něčím návrat ke stabilitě totiž začít musí.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
