V předchozích dnech a týdnech se, za významného mlčení evropského i českého politického a mediálního mainstreamu, výrazně vyhrotila situace na území Kosova a Metochie, respektive v prostoru velmi problematického státu Kosovo, který vznikl a existuje v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 a tudíž i v rozporu s mezinárodním právem veřejným. Tento stát mnohé evropské a světové státy – narozdíl od České republiky – dodnes neuznaly (např. Argentina, Brazílie, Čína, Indie, Izrael, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Španělsko… a pochopitelně Srbsko). Mimochodem, více než deset států v průběhu posledních dvou let své původní uznání Kosova stáhlo. Mohla by to být i inspirace pro českou zahraniční politiku...

Měla razie otestovat odpor?

Dne 28. května speciální jednotky kosovské policie zatkly třináct Srbů na severu země, který je zčásti i pod kontrolou Bělehradu. Srbský prezident Aleksandar Vučič v reakci na to uvedl srbskou armádu do stavu bojové pohotovosti. Zatčení byli srbskými příslušníky kosovské policie, které (albánské) kosovské úřady vinily z údajného zapojení do organizovaného zločinu, pašování, braní úplatků či zneužití pravomocí. Při zásahu bylo zraněno šest srbských civilistů. Mezi zatčenými byl také ruský příslušník kosovské mírové mise OSN UNMIK, který byl po intervenci Moskvy po několika hodinách propuštěn.

Pro úplnost dodejme, že například všech šest Srbů zadržených při této razii u města Zubin Potok bylo propuštěno. Soudkyně Stevanovičová zamítla žádost kosovské prokuratury, aby na ně byla uvalena vazba. Pro nedostatek důkazů má být naopak jejich stíhání zastaveno. Vojáci Severoatlantické aliance, kteří v zemi působí v silách KFOR, se obrátili na všechny zúčastněné strany, aby se chovaly zodpovědně a vyhnuly se použití násilí. V opačném případě jsou prý připraveni zasáhnout.