Jenže český předpis tak, jak byl navržen, ve spojitosti se zažitými zvyklostmi českých řidičů a s českým úředním zvykem trestat, bude mít důsledky spíše neblahé. Ne, že by dodržování rozestupu mezi auty, aby se dalo i v nouzi zastavit bez kolize se zadní částí vozu předchozího, nebylo žádoucí. Je a velmi! O tom nikdo rozumný nepochybuje. Leč okolnosti návrhu novelizace silničního zákona budí podezření, že minimální odstup se v rukou státu stane účinným nástrojem, jak většinu řidičů zbavit během pár let řidičského oprávnění, přičemž jeho vynucování povede zřejmě k většímu počtu nehod než před jeho zavedením.

Pravidla povinného minimálního odstupu nejsou totiž v časovém horizontu měsíců nebo několika let jednoduše vynutitelná obdobně jako dodržování maximální předepsané rychlosti. To by se musel rázem změnit jízdní styl českých řidičů, zejména vecpávání se do každé mezery ve zdánlivě rychlejším proudu jedoucích vozidel, kam je to jen trochu možné. A aby nikdo před něj takový nevjel, zkrátí si mnohý řidič sám odstup od vpředu jedoucího vozidla. Také by se musela zvýšit tolerance českých policajtů, aby řidiče, před kterého v pásmu měření náhle vjelo jiné auto, nepokutovali. Nebudou-li tolerantní, tak to v takové situaci podnítí naprostou většinu řidičů k okamžitému brzdění z obavy před pokutou a trestnými body. Brzdění v takové situaci je vždy riskantní a vede relativně často k nehodě.

Pokud se povinné odstupy v Česku uzákoní, tak již předem chce BIS výjimku pro vozy bezpečnostních sborů, o čemž zpravuje článek https://www.lidovky.cz/domov/dodrzovani-bezpecne-vzdalenosti-nesmi-platit-pro-policejni-a-vojenska-auta-zada-tajna-sluzba.A190327_132209_ln-doprava_rsa. BIS to zdůvodňuje tím, že „nelze stejný metr použitý na běžné řidiče uplatňovat u vozů zpravodajských služeb či vybraných útvarů policie, vojenské policie nebo celní správy, které mnohdy využívají těsnějších rozestupů.“ K čemu, probůh? Když jedou se zapnutým modrým majákem a sirénou, nemusí předpisy, tedy i pravidlo minimálního odstupu dodržovat. Chovajíce se tak v neoznačených vozech by pak rychle prozradili své inkognito nápadným porušováním předpisu o minimálním rozestupu.

Tento požadavek na výjimku z připravované novelizace zákona je vznášen za stavu, kdy spolehlivě jedni z nejhorších řidičů v Česku jsou policisté, řidiči záchranek, hasičských vozů, kteří s modrým majákem a zapnutou sirénou se bezohledně řítí ulicemi a silnicemi – stačí jen sledovat média, jak často přinášejí zprávy o tom, jak havarovali, někoho zranili, případně i zabili. Nic na tom nemění fakt, že se následně jejich vina na nehodách v naprosté většině případů zastře. Při střetu s jiným vozidlem se omlouvají tvrzením, že druhá strana nedbala jejich zapnutých výstražných znamení. Jenže ani řidiči vozů se spuštěným modrým majákem a sirénou nesmějí při jízdě nikoho ohrozit, natož se s někým srazit, někoho zranit! Základní příčinou je, že řidiči takových vozů v Česku prostě a jednoduše nejsou dostatečně vycvičeni na rychlou a současně ohleduplnou jízdu s modrým majákem a sirénou. Nedávný markantní případ z Prahy. Do cesty prvního hasičského vozu jedoucího k zásahu vjela dodávka a skončilo to nejen havárií těchto dvou vozů, nýbrž tím, že do prvního hasičského vozu zezadu pak narazily i další dva hasičské vozy za ním jedoucí. Pro to je jen jediné vysvětlení: jejich řidiči nedovedou jezdit. Co můžete říci o řidiči sanitky jedoucího přes železniční přejezd na červenou a zavinivšího střetem s vlakem smrt převáženého pacienta? Stačí pohlédnout za hranice, kde nějakým záhadným způsobem třeba německá nebo rakouská policie, tamější hasiči (i dobrovolní) a sanitky havarují mnohonásobně méně než jejich čeští kolegové. A též s méně závažnými následky. Čím to asi může být?