Kniha, která z toho vznikla, má více než 400 stránek a vyšla před pár dny, 6. září. A jmenuje se prostě „Papež František, setkání s panem Woltonem“. Síla knihy spočívá v různorodosti témat psaných svobodně, bez tabu, bez cenzury, v upřímném dialogu. V knize nalézáme pravdivé a otevřené odpovědi a tato metoda pomáhá lépe poznat papeže Františka. „Jsem papežem chudých rybářů“, svěřuje se. V knize nacházíme dvě hlavní oblasti Františkova pontifikátu: na prvním místě jsou položeny otázky ohledně sociální chudoby a na druhém místě otázky týkající se sexuální morálky. A má to dvě konstanty: Františkův odpor k rigidnosti a pokrytectví a také jeho reformní odvaha. Pokud jde o Františka, z ničeho nemá strach...

Le Figaro: Jak jste přesvědčil papeže Františka k setkání a dialogu?

Wolton: Jsem sociolog v politické komunikaci, nejsem přímo specialista na náboženství. Měl jsem zkušenosti s knihou kardinála Lustigera. Papeži Františkovi jsem nastínil projekt, jakým směrem by kniha měla být zaměřena. On to přijal. Byl jsem z toho vyveden z míry.

Le Figaro: Co Vás u něj nejvíce překvapilo?

Wolton: Zapůsobila na mě jeho víra, jeho radost, jeho dobrota, jeho skromnost, a to, jak mluvil o přirozenosti lidí. Je velmi střízlivý ve svém náboženském slovníku a rovněž mechanismu moci a dominance. On je velmi prostý člověk a v tom je jeho genialita.