Vladimír Ustyanovič: Velkouzenář a řezník Stiborek a záhada falešného poukazu

23.11.2019 9:20 | Zprávy

Jako každoročně jsem od štamgastů z naší hospody dostal dárkový poukaz na nákup výrobků v řeznictví Stiborek. Vzhledem k tomu, že mám narozeniny v květnu, rozhodl jsem se, že poukaz vyberu v měsíci listopadu, kdy mé chuťové buňky zažívají na základě Pavlovových reflexů abstinenční příznaky.

Vladimír Ustyanovič: Velkouzenář a řezník Stiborek a záhada falešného poukazu
Foto: Pixabay
Popisek: Uzeniny, ilustrační foto

Vidina vonících jelit, jitrnic a škvarků se projevila touhou tuto představu zhmotnit. Přijel jsem s doprovodem do prodejny velkouzenáře Stiborka, předložil darovaný poukaz dámě za pultem. Ta na mě štěkla, proč jsem nepřijel dříve, když mi byl poukaz vydán v květnu.

To mě trošku zarazilo, ale této milé, ne moc duševně vyzrálé dámě jsem odpověděl, že v letních měsících na jitrnice a jelita moc nemám chuť. Po delším studiu poukazu mi sdělila, že poukaz je už neplatný. Tlak mi mírně stoupal, ale říkal jsem si, dáma asi nemá svůj den, tak jsem ji poprosil, podle obchodnické zásady ´Náš zákazník, náš pán´, ať je tak laskavá a zatelefonuje panu velkouzenáři a výše uvedené nedorozumění si vysvětlíme, protože jak sdělila daná prodavačka, na poukazu je podpis paní vedoucí, která je na mateřské dovolené, a pana Stiborka.

Čekal jsem, že tuto marginálii vyřešíme telefonicky, ale chyba lávky. Druhá dáma za pultem sdělila, že nesmí panu šéfovi telefonovat. Zvláštní přístup. Výše uvedená štěkna zmizela v útrobách prodejny a už se neobjevila a druhá paní prodavačka nám podala igelitový sáček s vytištěným číslem na prodejnu s tím, ať si zatelefonujeme panu šéfovi sami.

Je to zajímavá forma reklamace, proto jsme dojeli za kamarádem, který pravidelně organizoval tyto poukazové akce v řeznictví Stiborek. Na okraj bych jenom dodal, že tito pánové se znají od dětských let, jak mi bylo sděleno. Tento kamarád vzal poukaz a jel za panem Stiborkem, aby si vyjasnili daný problém. Závěr z jednání mohu nazvat záhadou zamčeného pokoje. Pan Stiborek sdělil, že už tři roky poukazy nevydává a nařkl mého kamaráda, seriózního 70-tiletého pána, že poukaz i s podpisem falšoval, což si nemyslím, protože jsem tento poukaz čerpal každým rokem již asi pět let.

Kladu si zásadní otázky. Stojí panu velkořezníkovi Stiborkovi kvůli dvanácti stovkám mít pošramocené jméno i firmu? Nebylo by elegantní a velkorysé postavit se k problému jako chlap a nezapírat nos mezi očima? A nejzásadnější dotaz. Nemá pan velkouzenář navrtaný penězovod? Tím chci říci, zda mu „někdo“ neodklání peníze, přičemž jsem si téměř jist, že prodavačky z této situace nejsou nadšené. A poslední otázka. Zda si pan velkořezník myslí, že ve Frenštátě je padělatelská dílna na poukazy ke Stiborkovi. To už by hraničilo s určitou formou duševní poruchy.

Po tomto projevu podnikatelské „serióznosti“ se Stiborkově řeznictví nejen vyhnu obloukem, ale doporučím všem svým známým, ať udělají totéž, pokud to ještě neudělali, jak jsem se již od mnohých dozvěděl.

Vladimír Ustyanovič

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

ČT

Dobrý den, také nemám pro zvýšení poplatků ČT pochopení. Absurdní mi také přijde to rozšíření plátců. Má otázka ale zní, zda vůbec potřebujeme veřejnoprávní média? K čemu, když informovat pravdivě a objektivně musí přeci všechna média, a pokud tak nedělají, tak se jim dá dát třeba pokuta nebo tak ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Statečnost a odvaha proti válce

15:57 Petr Hampl: Statečnost a odvaha proti válce

Denní glosa Petra Hampla