Zbyněk Fiala: Mars má návštěvu z Číny

15.05.2021 15:49

Čínské vozítko má jezdit po povrchu Rudé planety tři měsíce jako doklad přeměny Říše středu ve všestrannou kosmickou mocnost.

Zbyněk Fiala: Mars má návštěvu z Číny
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
reklama

Planinu Utopia na jižní polokouli Marsu bude brázdit čínský bůh války a ohně Ču-žung (Zhurong), přesněji čínský pojízdný robot tohoto označení. Vesmírná sonda Tchien-wen (Tianwen-1), která jej dopravila k Rudé planetě, se svým názvem „táže nebes“, či spíš klade mnohem přízemnější otázku: Jak si Čína stojí v závodech v kosmu? Samotné přistání dopadlo dobře, po povinných devíti minutách hrůzy, kdy měl přistávající modul předstih před signálem letícím k Zemi a zpátky.

Hongkongský list South China Mornig Post okamžitě připomíná další čínské kosmické úspěchy z poslední doby. Patří k nim zejména měkké přistání robotické sondy na odvrácené straně Měsíce a její návrat s lunárními vzorky na Zemi. Na konci minulého měsíce Čína umístila na orbit první část vlastní stálé orbitální stanice. (ZDE)

Už před lety Čína také zaujala úspěšnými pokusy o „kvantové propojení částic“ v kosmické komunikaci se satelitem Micius (čínsky Mo-c´, podle starého čínského filozofa z časů válčících států ze čtvrtého nebo pátého století před letopočtem, který se zabýval i konstrukcí válečných strojů). Satelit Micius propojil dva fotony a vyslal je na dvě přijímací stanice v Tibetské náhorní plošině jako vzorek nezkreslitelné komunikace. Jak je propojil, to si nechte vysvětlit od nějakého kvantového fyzika, ale kdyby někdo do komunikace v jednom směru zasáhl, v druhém směru bude zjištěn rozdíl. (ZDE)

Komunikace, kterou nelze „hákovat“, to je jeden z nejnaléhavějších vědeckých úkolů současnosti, jak ilustrovalo třeba týdenní ochromení amerických produktovodů na východním pobřeží USA.

Ze stejné doby, jako pokusy satelitu Micius, tedy z roku 2017, je také úspěch s vybudováním prvního kvantového superpočítače na čínské technické univerzitě v Che-fei (Hefei) v provincii An-chuej (Anhui). (ZDE)

Zprávy z loňského prosince potvrzují, že tým z Che-fei v práci pokračuje a hlásí se ke světovému prvenství, když jeho kvantový superpočítač překonal výkonnostně konkurenci od Googlu dokonce – přeměřte si to sami – 10 miliardkrát. Zpráva o výzkumu vyšla v prestižním vědeckém žurnálu Science. Z populárnějšího Livescience.com se dozvídáme, že čínská Národní laboratoř kvantových informačních věd dostala do vínku 10 miliard dolarů, má tedy za co bádat. Připomíná se tam i čínské světové prvenství ve výzkumu kvantových sítí, které navazují na ony pokusy se satelitem Micius. (ZDE)

Anketa

Chcete, aby sněmovna vyslovila nedůvěru vládě Andreje Babiše?

11%
86%
hlasovalo: 19574 lidí

Čínský kosmický výzkum je tedy opravdu všestranný. Teď je Čína třetí zemí, po někdejším Sovětském svazu a USA, komu se podařilo přistát na Marsu. Sovětský „marsochod“ tam běhal už roku 1971, ale brzy se odmlčel. Američané tam poslali deset výprav, mezi nimi i rovery oslňující nečekanou životností. Nyní tam dokonce zabzučela americká helikoptérka ze sondy Perseverance. Čínská sonda je skromnější a má studovat vzorky a posílat signály příštích 92 dní. Čím je to omezeno, to jsem nenašel.

Čínské principy centrálního řízení spočívají ve stanovení strategických cílů, které jsou pak rozvíjeny v kombinaci úsilí státních univerzit a výzkumáků i tržního sektoru. Ten tržní pak míří až k hranicím přetržního (mohou se tam přetrhnout). Pak jsou s těmi soukromníky starosti, jako když Ma začal závodit s Bezosem, a když jeho Alibaba dosáhla podobných tržních parametrů jako Amazon, vznikly obavy z podobného vlivu taky na domácí politiku. Podobně Baidu soupeřící s Googlem.

Předseda Si vytýčil cestu Číny jako všestranné kosmické velmoci, řeklo by se po staru. Úplně jeho nápad to nebyl, takové věci se nevymýšlejí od stolu, ale funguje to tak, jak si to kdysi vyzkoušeli Američané, když je prezident Kennedy nadchl výzvou poslat do deseti let astronauty na Měsíc. Londýnská ekonomka Mariana Mazzucato to ráda uvádí jako příklad řízení cestou „misí“, společného strategického úkolu, ke kterému je koordinován postup státního, nevládního i soukromého sektoru. To však nemusí být jen na úrovni velmocí, doporučuje to i pro strategie regionálního rozvoje. Má to tedy za velice racionální postup.

Až bude v příštím roce čínská vesmírná stanice na zemském orbitu dokončena, začnou čínští „nebeští jezdci“ (tchai – nebe, tchaikonauti) chystat přistání na Měsíci. Je to vlastně také desetiletý program, má být zvládnut do roku 2030. Podle informací Financial Times čínský kosmický průmysl disponuje 150 společnostmi pro výrobu satelitů a raket, aby mohl plnit požadavky prudce rostoucího sektoru kosmických služeb. Připomeňme si, že loni v červnu byl dokončen čínský navigační systém BeiDou, který zemi zbavil závislosti na americkém GPS.

Samotná kosmická stanice na oběžného dráze kolem Země má prý hlavně symbolický význam, je to doklad vyspělosti národa. Jsou to katedrály 21. století, říká o tom docentka Alanna Krolikowski z technologické univerzity státu Mussouri. Říká, že Čína chce být vnímána jako tvůrce i inovátor příštích transformativních technologií. A v roce stého výročí založení komunistické stany jsou průlomové příklady obzvláště žádoucí.

Mezinárodní spolupráce Východ-Západ, pro kterou byla nejvyšším příkladem mezinárodní vesmírná stanice ISS, mezitím končí. Rusko ohlásilo odchod z projektu, který plánuje na rok 2025. Místo toho začne budovat novou vlastní. ISS už je dost zastaralá, základní elektronika je tam z konce 90. let. Od té doby se tam vystřídalo 243 kosmonautů z 19 zemí. Šlo o stupňovanou spolupráci NASA, ESA a Rusů, protože po ukončení služby amerického raketoplánu Shuttle roku 2011 se tam létalo hlavně ruskými Vostoky. Teprve teď byla obnovena americká kosmická dopravní služba, ale na soukromé bázi Muskových návratových raket SpaceX. Ještě letos ji může posílit také Starliner od Boeingu.

Ruské ukončení spolupráce s Američany může být začátkem větší spolupráce s Číňany. Rusové nyní ohlásili, že jejich vlastní orbitální stanice by měla být hotova roku 2030. Mohou k tomu využít modulů, které původně připravovali pro ISS. Původní ISS by měla fungovat nejméně do roku 2028, možná i déle. Jestli pak bude muset k Zemi, bude to oříšek. Půjde o to, jak ji bezpečně zamířit někam do neobydlených oblastí jižního Pacifiku.

Nejnadějnější je spolupráce Ruska s Čínou na Měsíci. Letos v březnu byla podepsána dohoda, že se tam pokusí vybudovat společnou výzkumnou stanici. Dohoda zní o tom, že „Čína a Rusko využijí nahromaděných zkušeností z kosmického výzkumu včetně dobývání a využití vesmírných zařízení a kosmické technologie a společně sestaví dlouhodobý plán („cestovní mapu“) pro výstavbu mezinárodní vědecké výzkumné stanice na Měsíci“.

Američané se chtějí vrátit na Měsíc už roku 2024. V projektu Artemis nabízely i účast Rusku, to ji loni v listopadu odmítlo. (ZDE)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ivan David: Kterak Turecko nejen v Evropě vládnout bude…

7:34 Ivan David: Kterak Turecko nejen v Evropě vládnout bude…

Zdá se, že Turecko bude nejen pro Evropskou unii, ale i pro USA stále důležitějším partnerem. Jasně…