Planinu Utopia na jižní polokouli Marsu bude brázdit čínský bůh války a ohně Ču-žung (Zhurong), přesněji čínský pojízdný robot tohoto označení. Vesmírná sonda Tchien-wen (Tianwen-1), která jej dopravila k Rudé planetě, se svým názvem „táže nebes“, či spíš klade mnohem přízemnější otázku: Jak si Čína stojí v závodech v kosmu? Samotné přistání dopadlo dobře, po povinných devíti minutách hrůzy, kdy měl přistávající modul předstih před signálem letícím k Zemi a zpátky.

Hongkongský list South China Mornig Post okamžitě připomíná další čínské kosmické úspěchy z poslední doby. Patří k nim zejména měkké přistání robotické sondy na odvrácené straně Měsíce a její návrat s lunárními vzorky na Zemi. Na konci minulého měsíce Čína umístila na orbit první část vlastní stálé orbitální stanice. (ZDE)

Už před lety Čína také zaujala úspěšnými pokusy o „kvantové propojení částic“ v kosmické komunikaci se satelitem Micius (čínsky Mo-c´, podle starého čínského filozofa z časů válčících států ze čtvrtého nebo pátého století před letopočtem, který se zabýval i konstrukcí válečných strojů). Satelit Micius propojil dva fotony a vyslal je na dvě přijímací stanice v Tibetské náhorní plošině jako vzorek nezkreslitelné komunikace. Jak je propojil, to si nechte vysvětlit od nějakého kvantového fyzika, ale kdyby někdo do komunikace v jednom směru zasáhl, v druhém směru bude zjištěn rozdíl. (ZDE)

Komunikace, kterou nelze „hákovat“, to je jeden z nejnaléhavějších vědeckých úkolů současnosti, jak ilustrovalo třeba týdenní ochromení amerických produktovodů na východním pobřeží USA.

Ze stejné doby, jako pokusy satelitu Micius, tedy z roku 2017, je také úspěch s vybudováním prvního kvantového superpočítače na čínské technické univerzitě v Che-fei (Hefei) v provincii An-chuej (Anhui). (ZDE)