Zemní plyn na newyorské burze reaguje na zvýšené ruské dodávky do Evropy a pokračuje v poklesu, přestože ve čtvrtek ceny zabrzdila obava, že Bělorusko přeruší provoz plynovodu s ruským plynem na svém území jako odpověď na evropské sankce kvůli uprchlíkům. Ale drahá energie určitě někomu vyhovuje. Japonský list Financial Times (nenechte se klamat názvem, dávno to prodali japonskému holdingu Nikkei) dával komentované zprávy o poklesu cen o den později.

O den déle se tak držely v oběhu zprávy, podle kterých by ceny mohly znovu stoupat, i když data z trhu ukazují pokles. V Evropě už ceny spadly z úterního 5,80 dolaru na pátečních 4,80 dolaru, tedy hodně. Je tak lepší spoléhat na Reuters, kde v pátek potvrdili pokračování posílených dodávek ruského zemního plynu trubkami Jamal mířícími do Německa. Plynová panika by mohla pomalu skončit.

Avšak jak patrno z úvodu, cena energií má hodně složek, se kterými se dá pracovat. Jednou z nich je tlak afghánských uprchlíků na polskou hranici, kam se snadno dostávají v důsledku vstřícného chování běloruské vlády. Evropa má tendenci to vnímat jako válečný akt, od kterého je nutno Lukašenka odradit co nejtvrdšími sankcemi. Lukašenko vyhrožuje, že otočí kohoutkem, tedy odpovědí, která by ho stála málo, ale zasáhne všechny. Jenže uprchlíci na bělorusko-polské hranici pocházejí z války, která byla jinde, rozpoutal a vedl ji skoro dvacet let někdo jiný.

Pokud jde o nás, nelze zapřít, že se odehrávala za českého přispění. Kdo to spáchal, ať si to řeší. Krátká paměť nám nepomůže, vždycky nám to někdo připomene. Afghánští mladí muži, kterým Bělorusko nabídlo snadnější cestu do Evropy, mohou hledat únik z rozvrácené současnosti, ale možná taky příležitost, jak nám to vrátit. To by bylo drahé. Lze pochopit, proč se Evropa brání, ale pokud by se to mělo vyhrotit, jak věští Financial Times, Lukašenko zavře kohoutky a plynová a energetická krize se obnoví. A to by bylo drahé taky.