Hostem dalšího vydání pořadu Za hranicí byl podplukovník v záloze Vladimír Koláček. V úvodu hovořil o tom, jaké byly podle něj hlavní důvody eskalace situace na Ukrajině v roce 2022. „Měli bychom rozlišit příčiny, které byly uvedeny, od těch, které byly sice skutečné, ale vyřčeny nebyly. Důvody, které byly zveřejněny, jsou velmi dobře známé. Hovoří se o kremelském narativu, to znamená odstranění fašismu. To bylo sděleno, ale co uvedeno nebylo, byla změna moci v Kyjevě,“ soudí odborník na vojenskou problematiku.

Oficiálně bylo podle něj řečeno, že cílem je zabránit vstupu Ukrajiny do NATO. „A to byl i faktický cíl. Ukrajina dostala pozvánku do NATO v roce 2008 na summitu v Bukurešti společně s Gruzií a okamžitě na tom začali pracovat. Společná vojenská cvičení ukrajinské armády a armád NATO probíhala od roku 2012 i na ukrajinském území, nejprve námořní a poté i pozemní. Takže tento cíl, zabránit vstupu do NATO, byl jak deklarovaný, tak faktický,“ vysvětlil Koláček.

Zamyslel se také nad tím, proč NATO Ukrajinu chtělo. „Ukrajina má velkou délku od západu na východ a v případě budoucího možného konfliktu s Ruskem si NATO výrazně zkrátí logistické trasy o více než 1000 km. V současnosti by museli v případě konfliktu a pozemních operací dovážet vše z Polska, Rumunska a Bulharska hluboko do vnitrozemí Ruska. Kdyby byla Ukrajina v NATO, mají to o 1000 km směrem na východ všechno už připravené – nejen logistiku, ale i zbraně a zbraňové systémy. Proto Rusové nemohli dovolit Ukrajině vstoupit do NATO. Sice tvrdíme, že se tam nechystala, ale společně cvičili a cíl byl jasně vyřčen v roce 2008 v Bukurešti,“ míní podplukovník.