Hostem dalšího vydání pořadu Za hranicí byl podplukovník v záloze Vladimír Koláček. V úvodu hovořil o tom, jaké byly podle něj hlavní důvody eskalace situace na Ukrajině v roce 2022. „Měli bychom rozlišit příčiny, které byly uvedeny, od těch, které byly sice skutečné, ale vyřčeny nebyly. Důvody, které byly zveřejněny, jsou velmi dobře známé. Hovoří se o kremelském narativu, to znamená odstranění fašismu. To bylo sděleno, ale co uvedeno nebylo, byla změna moci v Kyjevě,“ soudí odborník na vojenskou problematiku.

Oficiálně bylo podle něj řečeno, že cílem je zabránit vstupu Ukrajiny do NATO. „A to byl i faktický cíl. Ukrajina dostala pozvánku do NATO v roce 2008 na summitu v Bukurešti společně s Gruzií a okamžitě na tom začali pracovat. Společná vojenská cvičení ukrajinské armády a armád NATO probíhala od roku 2012 i na ukrajinském území, nejprve námořní a poté i pozemní. Takže tento cíl, zabránit vstupu do NATO, byl jak deklarovaný, tak faktický,“ vysvětlil Koláček.

Zamyslel se také nad tím, proč NATO Ukrajinu chtělo. „Ukrajina má velkou délku od západu na východ a v případě budoucího možného konfliktu s Ruskem si NATO výrazně zkrátí logistické trasy o více než 1000 km. V současnosti by museli v případě konfliktu a pozemních operací dovážet vše z Polska, Rumunska a Bulharska hluboko do vnitrozemí Ruska. Kdyby byla Ukrajina v NATO, mají to o 1000 km směrem na východ všechno už připravené – nejen logistiku, ale i zbraně a zbraňové systémy. Proto Rusové nemohli dovolit Ukrajině vstoupit do NATO. Sice tvrdíme, že se tam nechystala, ale společně cvičili a cíl byl jasně vyřčen v roce 2008 v Bukurešti,“ míní podplukovník.

NATO a Ukrajina podle něj společně cvičily a připravovaly území. „Například vybudovali celý jeden přístav vedle Krymu, který odpovídal normám pro přijímání lodí NATO, a přizpůsobovali svá letiště. Rusové kvůli tomu nemohli dovolit, aby Krym byl ukrajinský. Krym vlastně uzavírá celé Azovské moře a Rusové tam měli svou Černomořskou flotilu lodí a ponorek, kterou ovládali Černé moře. Proto Rusové vzali Krym jako první, protože by jinak přišli o přístup k Černému moři,“ soudí Koláček.

Moderátor Samuel Drozda se ho zeptal, zda to byl pádný důvod k zaútočení na Ukrajinu. „Říkám, že to byl jejich důvod. Neříkám, zda je správný, nesprávný, nebo zda je to opravňovalo k útoku. Mohu říct, proč se k takovým věcem nechci vyjadřovat. Mám přátele jak v Rusku, tak na Ukrajině. V Rusku jsem studoval v letech 1990–1992 na postgraduálním studiu při zvyšování inženýrské letecké odbornosti a od té doby tam mám přátele. Potom jsem pracoval v letectvu, kde jsme měli MiG-29, a od roku 1989 jsem v Žatci spolupracoval s ruským výrobcem letadel,“ zavzpomínal host.

Když došlo k rozdělení federace, měl na Slovensku na starosti technickou stránku letectva. „A tehdy jsem velmi úzce spolupracoval s Kyjevem až do roku 2016, i poté, co jsem v roce 2004 odešel do civilu a působil ve firmě. Mám přátele na obou stranách, takže nemohu nadržovat ani vlevo, ani vpravo. Příčina bývá vždy někde uprostřed, ačkoliv se to kvůli propagandě obou stran jeví jinak,“ vysvětlil Koláček.

Fotogalerie: - Pouť smíření

Informace jsou podle něj zveřejňovány výhradně tak, jak je vytvoří oddělení speciálních služeb v Rusku i na Ukrajině. „Nikdo nezveřejní jen tak pro nic za nic, co přesně bylo zasaženo, což je v každé válce pochopitelné. Proto když něco zveřejním na Facebooku, polovina lidí mi vynadá, že jsem prokremelský, a druhá polovina, že jsem probruselský, protože se snažím informaci podat bez propagandy, čistě z hlediska vojenské strategie nebo taktiky,“ posteskl si ve studiu.

Kdo má pravdu, ukážou archivy za sto let

Věnoval se také válce v Íránu. „Čím si Írán zasloužil bombardování v létě 2025 a čím si zasloužil následné bombardování v únoru 2026? Američané by řekli, že je to kvůli tomuhle, a Rusové zase kvůli tamtomu. Já nechci posuzovat, kdo má pravdu, to ukážou archivy možná za 100 let. Nyní je vše vytvářeno speciálními složkami, které formují veřejné mínění. Přiletí 200 raket a řekne se: bylo šest mrtvých, ale cílem byla školka a nemocnice. To není pravda. Bylo by velmi zarážející, kdyby jedna ze stran pět let bombardovala jen školky a nemocnice a vynechávala vojenské cíle. To je zářný příklad propagandistického podávání výsledků operací na obou stranách. Rusové říkají totéž. Do Moskvy přiletělo 25 dronů z vyslaných 400 a Rusové řekli, že zasáhly jen civilní cíle. To také není pravda. Každý používá své zbraně v první řadě proti vojenským cílům. Sekundární ztráty a poškození mohou nastat i na civilní infrastruktuře. Když se vybombarduje elektrárna na ukrajinské straně, řekneme, že je civilní. Když se to stane na ruské straně, naše propaganda uvede, že zásobovala tu a tu fabriku, která vyrábí zbraně, a proto to byl přípustný vojenský cíl. Každá strana si výsledky interpretuje přesně v zájmu svých názorů,“ vysvětlil vojenský expert.

Moderátor nadhodil, že ten rozdíl by mohl být v tom, že zničené školky a nemocnice na Ukrajině jsme mohli vidět na vlastní oči. „Neviděli jsme je zničené. Když je někde rozbité sklo a pobíhají tam děti, tak je to princip ‚vrtěti psem‘. Je takový krásný americký film Vrtěti psem, kde nám režisér přesně ukázal, jak se dělá veřejné mínění. Překrývali tam politický a sexuální skandál prezidenta těsně před volbami smyšlenou válkou v malém státě v Evropě. Přesvědčili svět a vlastní národ, vytvořili hrdiny. Tato válka na Ukrajině je samozřejmě reálná, na rozdíl od toho filmu, ale ten film doporučuji zhlédnout – je tam vidět, jak se dělá vojenská propaganda a s jakými cíli,“ dodal Koláček.

Fotogalerie: - Demonstrace proti landsmanšaftu

Dále hovořil o válce na Blízkém východě. „V první řadě Amerika pomáhá Izraeli, to je hlavní důvod. Druhým důvodem jsou blížící se volby ve Spojených státech v polovině prezidentského období, v nichž republikáni nutně potřebují úspěch. Je jedno, že Trump prohlašuje, jak ukončil sedm válek. Každý ten konflikt stále běží dál, i když byl na chvíli zmrazen. Trump v první řadě chtěl pomoci Izraeli, jenž potřeboval co nejvíce zničit raketové systémy Íránu, které ho ohrožují. Pokusil se o to v krátké válce v červnu 2025, která trvala 12 dní. Tehdy po těch velkých náletech prohlašovali, že zničili všechna odpalovací zařízení, celý jaderný program a poslali je na 100 let do doby kamenné. Nálety prý byly přesné a všechny cíle splněny. A najednou 28. února Spojené státy znovu zaútočily společně s Izraelem a Spojené státy tvrdí: chceme změnu režimu, protože tento režim je nepřátelský a darebácký. To je to samé, co chtějí Rusové – změnu režimu. Chtějí zničit jaderný program, ale už nejen infrastrukturu, ale chtějí získat zpět obohacený uran. Vždyť jste ho loni zničili, tak jaký obohacený uran? To znamená, že buď klamali před rokem, nebo klamou teď,“ konstatoval expert.

Poukázal na fakt, že americko-izraelské operace nemají ani jednotný název. „Americká se jmenuje Epic Fury a izraelská má zase svůj název. Izrael se od USA liší v tom, že jeho hlavním cílem je za každou cenu zlikvidovat všechny představitele režimu. V obou případech, tedy na Ukrajině i v Íránu, se však cíle zcela nenaplnily. Rusům se nepodařilo vyměnit vládu v Kyjevě. Izraeli se Spojenými státy se sice podařilo zabít hlavního představitele, ale nepodařilo se změnit režim. Obě operace měly pravděpodobně připravené nástupce z vlastních vnitřních zdrojů Íránu a Ukrajiny, kteří by v případě úspěchu převzali moc. V Íránu se hodně mluvilo o synovi Rezy Pahlavího, který žije ve Francii a USA. Rusům se stejně tak nepodařilo obsadit Kyjev a vyměnit Zelenského, což obecně nazvali denacifikací,“ připomněl Koláček.

Válku na Ukrajině vyprovokoval Západ

Odpovídal na otázku, co si myslí o rétorice údajné nutnosti denacifikace Ukrajiny. „Částečně v tom pravda je, částečně není. Viděli jsme po roce 2014, že ještě předtím, než byly použity oficiální ukrajinské vládní jednotky proti vlastnímu obyvatelstvu, začaly se využívat síly ze západní Ukrajiny, z Haliče. Tam byly ty banderovské síly největší a nejsilnější. Vytvářely polovojenské oddíly, které začaly terorizovat vlastní obyvatelstvo Ukrajiny v ruskojazyčných oblastech – na Krymu, v Donbasu, Luhansku, a hlavně v Oděse. Tam, když je zahnali do Domu odborů, zemřelo uhořením nebo zastřelením kolem 50 lidí. To byly projevy nacistického způsobu vedení občanské války. Proto se toho Rusové chytili jako hlavního cíle, přestože to hlavní cíl nebyl,“ řekl podplukovník.

Právníci, kteří tvrdili, že Rusové měli právo na základě Charty OSN zaútočit proti státu, ve kterém se projevuje nacismus, se však podle něj mýlí. „V Chartě OSN je to sice napsané, ale v přechodných a závěrečných ustanoveních. Státy, které podepsaly protokol v roce 1945, tedy vítězné mocnosti, mají právo ve státě, kde by se znovu vyskytl nacismus nebo fašismus, zjednat pořádek. Ale – a to už ti naši právníci neříkali – platilo to jen do doby, než začne platit samotná Charta OSN, tedy do její ratifikace zakládajícími členskými státy. Toto období skončilo kolem roku 1947–1948. Jakmile státy chartu přijaly, je tam jasně napsáno, že všechny takové spory se musí řešit v první řadě jednáním pod záštitou OSN. Takže to byla pravda jen částečně a mimo časový rámec,“ upozorňuje Koláček.

Trvá na tom, že hlavním cílem války na Ukrajině je poloha území a jeho vojenské využití. „Rusové chtěli, aby Ukrajina byla neutrální. Jejich zoufalý poslední pokus přišel v listopadu, kdy navrhli Spojeným státům podepsat smlouvu o neutralitě Ukrajiny a o tom, že nevstoupí do NATO. Američané na to odpověděli, že Ukrajina má právo si vybrat. To byl poslední oficiální ruský pokus, přičemž už věděli, že to nedopadne. Joe Biden žil od malička v bipolárním světě Východ–Západ a toto byla jeho možnost postavit si památník, kdyby se mu podařilo výrazně oslabit Rusko,“ soudí expert.

Tvrdit, že válka nebyla ničím vyprovokovaná, není podle něj tak úplně pravda. „Ukrajinu vyprovokoval Západ, je to zástupná válka, která se dlouhodobě připravovala. Ukrajina k tomu byla pouze využita – chudáci ukrajinští obyvatelé. Všichni se smějí Rusům a používá se narativ, že měli plán dobýt Ukrajinu za tři dny. Najděte jedno jediné oficiální vyjádření Rusů, kde by toto řekli. Nikde. To je právě ta propaganda,“ vysvětlil Koláček.

Fotogalerie: - V pavilonu

Rusové podle něj tvrdili, že povedou speciální vojenskou operaci do té doby, dokud nesplní své cíle. „Ukrajina byla napadena 24. února a už 27. února proběhla první jednání o míru. Kdo jedná o míru? Ten, kdo se cítí poražen, jinak by z Kyjeva nešli jednat do Běloruska. Takže de facto se ukrajinské velení cítilo být poraženo už za tři dny, i když opakuji, že nikdo nikdy oficiálně neprohlásil, že Rusové obsadí Ukrajinu za tři dny,“ zdůraznil vojenský specialista.

Moderátor Samuel Drozda připomněl, že ruští vojáci měli mít s sebou i slavnostní uniformy na oslavu toho, že Ukrajinu dobyli. „To nevím, to slyším poprvé a není pro to žádný důkaz. Který voják by s sebou táhl 5 kg váhy navíc? Voják, který jde do boje, si nese denní dávku jídla nebo příděl na tři dny, nese si zásobu střeliva, vodu. Voják nemá možnost s sebou tahat slavnostní uniformu, to jsou hlouposti. Kde byste ji měl, jak byste v zákopu držel ramínko se slavnostní uniformou? I kdybych viděl zajatého Rusa se slavnostní uniformou v ruce, je to jen výroba informací. Viděl jste, co zveřejňovali Ukrajinci v prvních dnech – oblékli Rusy do vatovaných kabátů z druhé světové války a ukazovali, že tohle je ruská armáda. To také nebyla pravda,“ zmínil Koláček.

Největší umění podle něj je rozlišit pravdu od propagandy. „Na propagandu se vynakládají obrovské peníze před konfliktem, během něj i po něm. Musíte přesvědčit vlastní obyvatelstvo, že jdete vést spravedlivou válku. Proto Rusové dávali hlavní důraz na fašismus, aby měli doma podporu. Zářným příkladem ztráty podpory obyvatelstva je válka ve Vietnamu. Tam Spojené státy ztratily podporu, začaly se jim bouřit statisíce lidí a válka musela být ukončena, a to nikoli vítězstvím USA,“ připomněl expert.

Fotogalerie: - Nesmiřitelní a smíření

Totéž se podle něj přihodilo USA v Afghánistánu. „Proč opustili Afghánistán tak rychle v létě 2021? Protože věděli, že v roce 2022 bude válka na Ukrajině. Potřebovali si uvolnit vojenské kapacity a logistiku, protože Afghánistán museli neustále zásobovat a věděli, že budou zásobovat Ukrajinu. Proto se sbalili během dvou týdnů a v podstatě utekli. Na těch záběrech je to vidět. Spojené státy po 20 letech utekly z Afghánistánu během dvou týdnů. Proč? Protože v srpnu 2021 věděly, že v roce 2022 bude válka na Ukrajině. Proto říkám, že termín ‚ničím nevyprovokovaná válka‘ je jen pro lidi, kteří potřebují věřit, že někdo je čistá oběť a že to je ten, komu musíme fandit. Přitom neříkám, že ruský útok schvaluji, to ne. Snažím se jen oddělit propagandu od faktů,“ zdůraznil odborník.

Vysvětlil, že nikomu nenahrává. „Neříkám, že Ukrajina prohrála, ale byla na pokraji porážky. Ruská vojska byla na okraji Kyjeva z celé západní strany, kam vstoupila ze spřáteleného Běloruska, za což Bělorusové dostali stejné sankce, protože umožnili ze svého území vést ozbrojený konflikt. A také není úplně pravda to, co tvrdí Rusové, že se tehdy dohodli a všechno překazil Boris Johnson. Vypadá to tak, že tehdejší britský premiér Boris Johnson pouze upevnil sebevědomí Zelenského, když mu řekl: ‚Stojíme za tebou a dodáme ti všechno, co potřebuješ.‘,“ zavzpomínal na počátky války na Ukrajině.

Psali jsme:

Ukrajinci šlápli vedle. Pohřbu kolaboranta si všimli za hranicemi

Zbyněk Prousek: Fašizace Evropy přichází plíživě, leč o to nebezpečněji

„Ne zda, ale kdy.“ Americký exvelitel mluví o nové válce s Íránem

Stížnosti na Trumpa. Vůbec neposlouchá diplomaty