Návštěva severokorejského vůdce Kim Čong-una ve Vladivostoku, kde jednal s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, přinesla nový prvek. Ruský prezident řekl novinářům, že KLDR potřebuje bezpečnostní záruky od více zemí, než bude ochotna vzdát se svých jaderných zbraní (ZDE).

Podle Putina KLDR je také nezbytný „návrat do stavu, kdy o situaci ve světě rozhoduje mezinárodní právo, nikoliv právo silnějšího.“

Určitá síť těch, kdo by se do bezpečnostního zajištění KLDR mohli zapojit, se dá odvodit ze seznamu dosavadních vrcholných schůzek Kima. Setkání s Putinem bylo teprve první, avšak předtím se Kim setkal od března 2018 čtyřikrát s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, třikrát s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem, dvakrát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a díky schůzce v Hanoji i s vietnamským prezidentem Nguyen Phu Trongem.

Rusové se zatím drželi zpátky částečně proto, že jsou sami obklíčeni sankcemi. Ale už ve chvíli sbližování korejských sousedů a Číny nabízeli vytvoření ekonomické zóny, která by zahrnovala i ruské pohraniční území, a k tomu protažení Sibiřské magistrály přes Korejský poloostrov. Hodně Severokorejců také v Rusku pracuje a jejich příjmy pomáhají vylepšit zoufalou devizovou pozici vlasti.

Žádné konkrétní závazky teď v Rusku nezazněly, jen obecné připomínky, že lze navázat na někdejší přátelské vztahy. Kim před jednáním řekl, že přijel jednat o strategické spolupráci („o strategii posílení stability a spolupráce v regionu“). Po setkání pak severokorejská tisková agentura KCNA uvedla, že Kim Čong-un a Vladimír Putin vedli debatu o posílení strategické komunikace a taktické spolupráce v oblasti bezpečnostní situace na Korejském poloostrově, která se ocitla na křižovatce. Čili nic určitého.