Průzkumy volebních referencí se mohou mýlit. Náznaky, že socialistický senátor Bernie Sanders stahuje odstup od mainstreamové demokratické senátorky Hillary Clintonové, který vykazovala čísla z týdne před primárkami v New Yorku, se proměnily v iluzi. Clintonová dokonce zvýšila náskok a porazila Sanderse v drtivém poměru 63:37.

Pohled na volební mapu potvrzuje, že pro senátorku a bývalou ministryni zahraničních věcí hlasoval téměř jednoznačně (80 procent hlasů) nejen dolní Manhattan, neboť Wall Street vyjádřil své preference už mohutnými dary do volebního fondu Clintonové. Podobného výsledku však dosáhla také v části Sandersova rodného Brooklynu, a dokonce i v sociálních problémech zmítaném Bronxu.

Sanders doplatil na neopatrná vyjádření k dosavadnímu průběhu kampaně, kdy slabší výsledky ze začátku připisoval tomu, že šlo o primárky na „hlubokém Jihu“, což je „bohužel nejkonzervativnější část naší velké země“. Tisk to rychle přetlumočil tak, že Sanders považuje část USA s převahou barevného obyvatelstva za kraj troubů. To ještě zhoršilo jeho ohlas u této kategorie voličstva.

Další chybou mohlo předčasné opuštění newyorské kampaně, protože svitla příležitost pozdravit papeže Františka v hotelové lobby Vatikánu, když Svatý otec chvátal na cestu za uprchlíky. Nic víc než pár zdvořilých slov tam neproběhlo. Ani fotka nesměla být pořízena. Šlo možná o vyjádření sounáležitosti dvou osob, které charakterizuje nespokojenost s narůstáním nesouměřitelných sociálních nerovností ve světě, a hledají – každý po svém – možnosti nápravy.

Sanders se jinak hlásí ke svému židovství, ale spíše jako k něčemu, co je ve vrcholné politice hendikepem. Poukázal na to, že je Židem, který to zatím v soupeření o nominaci v prezidentských volbách dotáhl nejdál. Není však praktikující věřící.