Teprve až dojde slivovice, pochopí i ti poslední, že rezignovat na změnu klimatu se nevyplácí. Nejde jen o letní vedra, sucho a lesní požáry. Také předčasná jara jsou příliš častá a naše příroda mírného pásma se v tom špatně orientuje.

Patřím mezi sadaře, kteří v březnu obcházejí stromy a šeptají jim do větví: Neblbněte! Schovejte ten pupen! Zmrzne! Ořešák neměl plody v posledních pěti letech třikrát. Jablka byla loni jen na dvou stromech z deseti. Švestička uzrála jediná, než byla napadena červem, kosem, plísní a spadla. Další rok bez radostného hlaholu.

Život potvrzuje, jak velká byla chyba posmívat se snahám o snížení zásahů do atmosféry, abychom tu změnu mohli ustát. Na pozdních mrazech není nic neobvyklého. Ale na tom, že předtím přijde s železnou pravidelností teplo, které nastartuje vegetaci do fáze, kdy už mráz nesnese, na tom něco je.

„Nezvykle silné stratosférické oteplování způsobilo rozpad polárního víru. To bude mít vliv na počasí i v příštích týdnech a zima se vrátí hlavně do Severní Ameriky,“ hlásí TV Nova, takže nejen akademici z CzechGlobe. „Polární vír se sice rozpadl už v půlce března, ale jeho následky lidé pocítí i v nadcházejícím měsíci,“ upřesňuje uvedený zdroj, protože v tom lítáme také. Do Evropy dorazí mrazivý vzduch ze Sibiře. Ilustruje to bědující ovocnář, že už zase nebude mít žádnou úrodu meruněk.

Důvody pro snížení lidských zásahů do atmosféry jsou tedy opravdu pádné. Hodně pomůže konec uhlí. Dá se to nařídit, ale může to proběhnout i samovolně. Třeba když se lidé vyděsí vysokých cen tepla a srazí potřebu paliva zateplením a rekonstrukcí budovy. Zrovna jsou na to nové dotace, které to umožňují i bez vlastních milionů na kontě. Dostanete prachy předem. Odborníci tvrdí, že celostátně lze snížit náklady na vytápění o nějakých 40 procent.